Dunhill

Dýmky a příslušenství - zajímavé dýmky, výrobci, sběratelství, údržba... též výroba, materiál.

Moderátoři: Dejmal, Jakub, Fénix

Re: Dunhill

Příspěvekod MBO » 23 říj. 2019, 09:03

Pracuju na tom. Dneska večer bych sem snad mohl dát překlad. :puffy:
Uživatelský avatar
MBO
Člen pipE-clubu
Člen pipE-clubu
 
Příspěvky: 1650
Věk: 51
Registrován: 19 zář. 2011, 12:20
Bydliště: Kroměříž

Re: Dunhill

Příspěvekod peťák » 23 říj. 2019, 20:36

Dejmal píše:Ano, to je známý fakt, ...

Tak jasně, známé to všeobecně je, jen jsem se teprve tady dozvěděl, proč to vlastně dělali. Bylo to, dle mého, vlastně taková z nouze cnost.
Jak se tam píše, tak alžírský briar je, kromě hodně zajímavé kresby, v podstatě úplně k ničemu. Je houbovitý, měkký a plný mízy. Jestli jsem to dobře pochopil, napřed to dřevo opískovali, aby vyřadili přířezy s velkými trhlinami a kazy, pak ho máčeli v minerálním nebo rostlinném (olivovém) oleji (až několik týdnů), pak ten briar sušili a ten co nepopraskal při sušení, byl pak vhodný k pískování a výrobě dýmky. Trochu mi uniká smysl tohoto všeho počínání, proč kupovali takový materiál, se kterým bylo tolik práce :think: Že by byl o tolik levnější, než ten ze kterého dělali hladké fajfky? Ve finále byla cena hladkých a shell dýmek dle katalogu stejná, 25 šilinků. Ještě mě napadlo, Alžírsko přeci nebyla britská kolonie, ale francouzská, tedy se ještě musel řešit "dovoz". No, už se to asi všechno přesně nedovíme...
Uživatelský avatar
peťák
Člen pipE-clubu
Člen pipE-clubu
 
Příspěvky: 1902
Věk: 47
Registrován: 05 úno. 2011, 19:18
Bydliště: Mokropsy

Re: Dunhill

Příspěvekod MBO » 23 říj. 2019, 21:56

Tady to je:

Teď se podíváme na Shell, což je jedna z nejznámějších Dunhillových povrchových úprav. Shell v žádném případě neznamenal druhou jakost. Všimněte si, že cena dýmky Shell je 25, což je stejná cena jako za hladkou dýmku. Před pár lety byly dokonce dýmky Shell dražší než normální briár. Všichni přece dobře víme, že katalog seznamuje čtenáře s různými fakty, která – jak bych to jenom řekl – úplně neodpovídají skutečnosti.
Na začátku nabízených dýmek Shell se uvádí, že když začal Dunhill importovat alžírský briár, byl ohromen jeho krásou a bohatým žilkováním. O pár odstavců dál se zmiňuje o kráse alžírského kořene. Myslím, že s tím se tak úplně nedá souhlasit. Na konci 80. let minulého století přivezl zakladatel společnosti Ashton Pipe Company William „Bill“ Ashton Taylor 250 dýmek Ashton, které byly vystaveny v jednom dýmkařském obchodě v New Yorku. Jedinečné na nich bylo, že všechny tyto dýmky byly vyrobeny z alžírského briáru. Padesát bylo hladkých a zbytek pískované. Pískované vypadaly jako dýmky Dunhill Shell. S Billem jsme si o těch dýmkách několik hodin povídali. Bill řekl, že i když je žilkování těsné, nemusí být ještě pěkné, protože vzor ptačích očí je řídký. Proto se alžírský briár více hodil k pískování.
Jeho inspirací a velkou motivací bylo experimentování Alfreda Dunhilla s použitím písku a tepla na hlavičku dýmky. V katalogu je to popsané takto: Dunhill dal bloky alžírského briáru stranou. Ležely v místnosti blízko pece. O řadu měsíců později si všiml, že žilkování vystouplo, takže tvořilo výrazný reliéf. (Nevěděl jsem, co k tomu dodat. Proto jsem si najal Sherlocka Holmese, aby zjistil souvislosti – a čekám na jeho odpověď.)
V katalogu je ale několik důležitých skutečností, které je potřeba zdůraznit. Například, že alžírské dřevo bylo houbovité, měkké a plné mízy, takže se příliš nehodilo k výrobě hladkých dýmek s dobrými kuřáckými vlastnostmi. Co s tím? Dunhill použil různé patenty, aby mohl houbovité dřevo opískovat, ale zjistil, že hlavička při takové zátěži praskne. Jednou jsem se ptal výrobce dýmek a hlavního „pískovače“ Jima JT Cookea, proč nepoužíval alžírské dřevo. Vysvětlil mi, že při postupech, jaké používá, by se dýmka rozpadla.
Ale Dunhill zjistil, že když ponoří hlavičky na nějakou dobu (uvádí týdny) do minerálního nebo rostlinného oleje (olivového) a pak je vyndá (budou se potit), usuší nad teplem a přitom z nich bude utírat přebytečný olej, a pokud to všechno briár vydrží, aniž by se zničil, hodí se k pískování. Vzniklý pískovaný povrch byl netradiční, zvrásněný, hustý a měl nádherný vzor žilkování. Moření v oleji také umožňovalo dosáhnout u dýmek Shell lesklejšího povrchu. V katalogu jsou dýmky Shell zobrazeny jako příklady bez čísel tvarů, ale řada z nich měla čísla tvarů.
Shell se považuje za nezničitelnou dýmku a byl to právě postup moření v oleji, kvůli kterému byly tyto dýmky tak odolné, že mohl Dunhill na všechny své dýmky poskytovat roční záruku. V roce 1921 začal Dunhill používat kód data. Šlo o číslo napsané jako horní index, které umožňovalo datovat prodávané dýmky a v případě vrácení kontrolovat, jestli jsou v záruce. Občas se můžete setkat s dýmkou, na které jsou vyražena dvě nebo tři data, protože se neprodala v roce výroby. Pokud došlo k propálení, dýmku bylo možné jednou vyměnit. Na takové dýmce byla vyražena písmena EX.

Význačným produktem Alfreda Dunhilla byly původně tabákové směsi. Ve směsích My Mixture se používaly následující základní typy tabáků, které měly tyto předpokládané tělesné účinky: latakie (působí na nervy), perique (působí na srdce), viržínie (zatemňuje mozek) a turecké tabáky (dodávají chladnost). Dunhill se velice proslavil svými viržinskými tabáky. Na rozdíl od dneška se latakie používala v malém množství, ale existoval velký počet různých druhů tureckých tabáků, které měly jedinečnou chuť a používaly se velice často. Perique byl tak mimořádně silný, že se mohl používat jenom v malých dávkách, protože i malé množství ve směsi rychle převládlo. Řez tabáku byl jemný, střední nebo hrubý, což mělo vliv na chuť.
Dunhill sice měl stovky nebo i tisíce směsí, ale většina jich vycházela z malého počtu základních směsí, které se „šily na míru“, aby vyhovovaly chuti zákazníka přesně podle jeho přání. Jakmile byla směs připravena, řeklo se zákazníkovi, aby ji den nebo dva kouřil a ujistil se, že je bezvadná. Pokud bylo potřeba doladit chuťový profil směsi, upravil ji Dunhillův tabáčník u míchacího pultu. Kvůli budoucím objednávkám se jméno zákazníka a „recept“ zapisovaly na číslovanou stránku knihy My Mixture Register. Nevím, kolik směsí My Mixture se vyrábělo v době vydání katalogu v roce 1928, ale v roce 2005 bylo v knize přes 35 000 záznamů. Zrovna jsem si objednal směs My Mixture č. 48, která se popisuje jako latakiová směs plné chuti. Jak ji dostanu, řeknu vám, jaká je.
Uživatelský avatar
MBO
Člen pipE-clubu
Člen pipE-clubu
 
Příspěvky: 1650
Věk: 51
Registrován: 19 zář. 2011, 12:20
Bydliště: Kroměříž

Re: Dunhill

Příspěvekod Dejmal » 24 říj. 2019, 12:01

krása, díky.

Já měl vyčteno, že právě pro svou nižší kvalitu ho bylo třeba upravovat v olejích, který dřevo stabilizoval a umožnil vyniknout té brutální kresbě, co patentní písky mají. Díky té úpravě byla dýmka kuřácky velmi přívětivá.
Uživatelský avatar
Dejmal
Člen správní rady pipE-clubu
Člen správní rady pipE-clubu
 
Příspěvky: 5676
Věk: 51
Registrován: 16 srp. 2010, 13:05
Bydliště: Praha 8

Re: Dunhill

Příspěvekod klasik51 » 28 říj. 2019, 08:37

MBO - :ok: :puffy:
Uživatelský avatar
klasik51
Člen správní rady pipE-clubu
Člen správní rady pipE-clubu
 
Příspěvky: 14845
Věk: 70
Registrován: 03 bře. 2007, 15:24
Bydliště: Milevsko

Předchozí

Zpět na O dýmkách a tak...

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků