Náústky - obecná diskuse

[Milos Cerman]

líh není namáčení - velmi brzy se odpaří a nevsákne se. on briár stejně není bůhvíjak nasákavý.

Souhlasí, jen s malou vyjímkou = líh může někdy poškodit lakovanej povrch. Na to pozor

[basa333]

myslel jsem to samozřejmě na vnitřek krčku, na nic jiného

[Namornik]

Dědeček je prase čistič téměř neprošel 2čističe v meruňce totálně černý a jeden suchej. Ještě že jsem objevil dýmku.net a nenechal se učit bafat od dědy. On kouří vždy jednu dýmku celej den a pak je klidně nevyčistí. Škoda těch kršek a petersonů co tam u něj trpěj

[littlebull]

nojono, bere dýmky jako běžnej spotřební materiál, což není dobré, ale to je asi tak všechno co se s tím dá dělat.
Naopak dobrá je ta skutečnost kterou popisuješ, dýmka.net otevřela obzor už stovkám začátečníků a přivedla je na dobrou cestu trvalého vztahu dýmkař - dýmka.

[BATRACHOS]

Dědeček je prase čistič téměř neprošel 2čističe v meruňce totálně černý a jeden suchej. Ještě že jsem objevil dýmku.net a nenechal se učit bafat od dědy. On kouří vždy jednu dýmku celej den a pak je klidně nevyčistí. Škoda těch kršek a petersonů co tam u něj trpěj

Bych to tak neprožíval.
Jeden čas jsem to také dělal tak, že jsem kouřil celý den jednu a tu samou fajfku.
Odkazují k tomu i ty sady s dýmkami vyhrazenými dnům, např. od Dunhillů.
Samozřejmě pak člověk musí zapomenout na mariáš fajfky a tabáku, ale zase jsou ty fajfky parádně zakouřené, mnohdy chutnají ty tabákové děvky lépe, než věrné jednomu blendu.

Čistit se musí, ale fakt je, že dřívávějc také nepoužívali čističe, jen to profoukli a občas snad protáhli něčím ve stylu čističe na flétny ... také si furt nemyli ruce a neměli doma sprchu. To je spíš taková hygienická ideologie, ale dnes to prostě holt neakceptujeme.
Myslím, že čím je člověk starší, tím je línější dělat něco, co není absolutně nezbytné.
Až budeš děda Ty, uvidíme, jak často budeš čistit...

[MBO]

Já si myslím, že je každopádně zajímavé, pozorovat ten posun, jak se z předmětu denní potřeby typu zubního kartáčku nebo kuchyňského nádobí stalo NĚCO s velkým N. Asi jako veteráni. Sám to tak mám, takže nejsem zdaleka nad věcí a o dýmky se starám líp než o sebe, ALE jak k tomu došlo? Jak to, že dnes dýmkám přisuzujeme tak velký význam, který by naši pradědové asi stěží pochopili? Je to pokrok, nebo úlet? Je mi jasné, že píchám do vosího hnízda.

[PoKlaT]

Domnívám se, že naši dědové přistupovali k dýmkám jak dnešní kuřáci cigaretám, primární bylo uspokojit potřebu nikotinu. Vývoj šel kupředu a dnes se více hledí na design a značku, obojí má vliv na cenu a tím se dýmka posunula do zcela jiné kategorie. V Proseči ale stále vyrábí spotřební zboží denní potřeby které umožňuje nevlídné zacházení, Pavel Háp už tam nepůsobí.

[BATRACHOS]

Já si myslím, že je každopádně zajímavé, pozorovat ten posun, jak se z předmětu denní potřeby typu zubního kartáčku nebo kuchyňského nádobí stalo NĚCO s velkým N. Asi jako veteráni. Sám to tak mám, takže nejsem zdaleka nad věcí a o dýmky se starám líp než o sebe, ALE jak k tomu došlo? Jak to, že dnes dýmkám přisuzujeme tak velký význam, který by naši pradědové asi stěží pochopili? Je to pokrok, nebo úlet? Je mi jasné, že píchám do vosího hnízda.

Ale vůbec nepícháš.
Myslím, že to mnozí s úctou k fajfkám přehánějí.
Jsou to pořád jenom fajfky, nic víc. Kus dřeva s dírou a náústkem.

Celá věc podle mne spočívá v tom, že od dob hloupého Honzy neustále graduje pohlcování našeho okolí spotřebním kolotočem. Když hloupý Honza dá buchtu, dostane meč nebo mošnu nebo aspoň radu, kde najde meč ... a to jsou kouzelné předměty, tj. věci neopakovatelné hodnoty.
Všechno, co spadá do spotřebního kolotoče, je z principu opakovatelné a tudíž se ztrácí.
Hodnota je z principu něco, co se alespoň neztrácí a nebo dokonce - v ideálním případě - s časem narůstá.
Dneska oblečení, nábytek či auto nemá žádnou hodnotu, dokonce ani kniha už ne, pomalu ji s globalizací začínají ztrácet i nemovitosti. Lidé se rozvádějí, žena, rodina, sex, vlast, to vše se dá několikrát vyměnit a (relativně) snadno opětovně získat. Výhoda je, že takovéhle spotřební předměty si může dopřát skoro každý a může jich mít mnoho. Honza měl jen ten jeden meč.

O spotřební věci se ale nemůžeme v životě opřít. Jednak dlouho nevydrží, jednak nejsou autentické. Splynuli bychom s ostatními, kdybychom se identifikovali se zaměnitelnými vnějšími znaky, co mají jiní.
No a fajfka - ta prostě funguje jako taková naivní, postmoderní náhražka Honzova meče.

[jcp]

Ačkoliv autor této knihy .. není ve svém životě ctitelem věcí a spokojí se zcela vědomím, že věci existují. Jedinou vyjímkou jsou dýmky a to jen proto, že dýmka není věc obyčejná, ale nanejvýš oduševnělá. Ohryzaná, nakouřená dýmka je svědectvím o člověčím životě, kronikou všelikých jeho vášní, neboť ve dřevě, v hlíně či v kameni je skryta stopa lidského dechu, který je svědectvím tepu srdce.
(Ilja Erenburg, Dýmky, Předmluva autorova)

[zzbazza]

Jcp Moc pěkné

[Luciano]

Fajku beriem ako kultovy predmet a urcite nie ako spotrebny material. Aj k lacnym a nie najkvalitnejsim fajka napr BPK sa spravam s uctou pretoze mi poskytuju potesenie a dobry pocit. Rad fajku phladim a poobzeram si ju, potazkam v ruke a tak. Ale o prehnanej starostlivosti sa zase u mna neda hovorit

[Standulin]

To jsem nečekal - tolik romantiků na jedný hromadě Já mohu potvrdit zkušenost, že fajfka, se kterou zacházím nejhůř nejlíp chutná ... a zasluží si nadále stejného zacházení... ovšem její ztráta by pak doopravdy bolela.

[MBO]

Ale vůbec nepícháš.
Myslím, že to mnozí s úctou k fajfkám přehánějí.
Jsou to pořád jenom fajfky, nic víc. Kus dřeva s dírou a náústkem.

Celá věc podle mne spočívá v tom, že od dob hloupého Honzy neustále graduje pohlcování našeho okolí spotřebním kolotočem. Když hloupý Honza dá buchtu, dostane meč nebo mošnu nebo aspoň radu, kde najde meč ... a to jsou kouzelné předměty, tj. věci neopakovatelné hodnoty.
Všechno, co spadá do spotřebního kolotoče, je z principu opakovatelné a tudíž se ztrácí.
Hodnota je z principu něco, co se alespoň neztrácí a nebo dokonce - v ideálním případě - s časem narůstá.
Dneska oblečení, nábytek či auto nemá žádnou hodnotu, dokonce ani kniha už ne, pomalu ji s globalizací začínají ztrácet i nemovitosti. Lidé se rozvádějí, žena, rodina, sex, vlast, to vše se dá několikrát vyměnit a (relativně) snadno opětovně získat. Výhoda je, že takovéhle spotřební předměty si může dopřát skoro každý a může jich mít mnoho. Honza měl jen ten jeden meč.

O spotřební věci se ale nemůžeme v životě opřít. Jednak dlouho nevydrží, jednak nejsou autentické. Splynuli bychom s ostatními, kdybychom se identifikovali se zaměnitelnými vnějšími znaky, co mají jiní.
No a fajfka - ta prostě funguje jako taková naivní, postmoderní náhražka Honzova meče.

Tohle je moc pěkně napsané! a souhlasím s tím, hlavně s tou postupnou ztrátou hodnot a jejich záměnou. I když třeba knížky nebo rodina, nebo vlastně řada věcí, které zmiňuješ, pro mě význam mají - citový. S dýmkami to bude stejné, jen to nesmím přehánět a musím si uvědomit, co je opravdu důležité.

jcp: Ilja Erenburg - to je klasika a nádhera, kdysi jsem to četl.

Ale myslím, že se nedržíme tématu, kterým jsou náustky. Přesto mi to přijde zajímavé. Možná bychom mohli pokračovat v nějakém jiném vláknu?

[dedekjuro]

Kde bych sehnal materiál na náusty.Prosím poraďte.Děkuji.

[peťák]

Třeba tady: http://www.etrafika.cz/vypis/417/potreby_pro_vyrobu_dymky