Řekl bych, že tady je každá rada drahá.
Za prvé jsou na pastu dva radikálně odlišné názory, jedni ji prostě nenávidí a nekompromisně šmirglují z jakékoli fajfky, byť sebedražší a od renomované firmy, druzí (jako já
) to nechávají na výrobci a pokud tam pastu dává, tak zakuřujeme s pastou (já kromě dýmek DB, tam to fakt při nejlepší vůli nejde
). A pak jsou ještě tací, kteří pastu vyžadují i od výrobce ručně dělaných dýmek, který ji normálně nepoužívá (těch je menšina).
Obecně platí, že
dobrá pasta se tak za cca 3 kouření úplně vypálí a stane se první uhlíkovou vrstvičkou. Čili stejně zmizí a v určité chvíli to dřevo prostě bude i tak trochu ohroženější, řekl bych, že to je právě to kritické třetí nacpání, kdy po dvou kouřeních je pasta už pryč a cake ještě úplně není v kotlíku. Takže opatrnosti je určitě zapotřebí i tak, jistě je to nějaká mírná ochrana do začátku, hlavně při tom úplně prvním kouření. je ale třeba prostě umět kouřit a extra si dávat pozor od toho třetího kouření, což může být matoucí a někdo na to zapomene - řekne si "mám pastu, tak hrr do toho".
To vše ale platí, když je pasta dobrá. A to zas není tak úplně jednoduché to vychytat, to by mohli jistě napsat povolanější. Nicméně lze zobecnit, že nikdo učený z nebe nespadl a že napoprvé to nejspíš nebude ono.
A jsou také případy úplně tragických past, viz výše např. DB nebo dříve některý lowend Peterson, případně starší produkce Proseč, kde jako pasta prostě sloužila povrchovka na hlavičku...
Takže odpověď: myslím, že ano, že by pomohla, ale musela by to být dobře vychytaná pasta, muselo by se jí tam dát tak akorát, aby se neodloupla ani nepopraskala a aby jí tam zas bylo dost a navíc všude stejně.