Klasiku, díky za obdiv, ale není opodstatněný.
Ale vážně, zní to asi strašně, nicméně o nic nejde. Je to hned a je to snadné. Souosost je víceméně zajištěna vysokými otáčkami vrtačky (v mém případě 3000). Větší problém je obecně s udržením pěkného povrchu v kotlíku (inu, ideální řezné schopnosti to z principu nemá). Házení a šišatost otvoru vyřeší předvrtání v kombinaci s co nejkratším dříkem. Pokud je dřevo homogenní, je kotlík jako sklo. Jinak má podle let ve dřevě tendence se mírně trhat, což ale není nic hrozného.
Ale každopádně šlo jen o nouzovku, což jsem předeslal. Viděl jsem různá řešení. Asi nejlépe na mne z této oblasti (snadná výroba nástroje) působí půlkruhový profil vrtáku. Prostě ubroušená kulatina požadovaného profilu. To má menší tendence uhýbat. Na dýmky pro vlastní použití je to jedno, už jsem to řešil i pouhým soustružením, vrtáním vrtákem do dřeva i do železa + ruční dobroušení frézou... Nedělal bych z toho zase takové dusno (opakuji, že se pořád jedná o zábavu pro vlastní potěšení, nikoli o profi práci). Jde vlastně naopak o to, že čím horší má člověk podmínky, tím větší je pak radost z výsledku. Ono by to šlo celé udělat kapesním nožíkem a rozklepnutým svařovacím drátem, ale všechno má své meze. Jak říkám, problém je zcela jinde - u designu a uměleckého podání. Zde se skrývá duše dýmky. A tomu fakt nepomůže sebelepší dílenské vybavení. Mluvím za sebe.
Hlavně se omlouvám za nepatřičnost vlákna. Jen jsem si všimnul, že kolega nedostal delší dobu od nikoho odpověď, tak jsem to chtěl trochu napravit. Pardon, za tu obsáhlost mimo téma.