Také k tomu stříbru mám své výhrady, ale beru to jako historickou výrobu se všemy klady a zápory.
Osobně aktivně kouřím asi 5 socialistických dýmek a jsem s nimi spokojen.
Je fakt, že táta si uměl vybrat. Říkal, že do trafiky chodil půl roku, než našel dobře vrtanou a zpracovanou.
Další jsem našel na burze, nebo v bazaru a bylo to také dost velké přebírání.
Tohle je bohužel ta část "dědictví" které mi hlava nebere - sekat to jako Baťa cvičky...
Nejsmutnější na tom je, že já jako sběratel prvorepublikových Československých dýmek jsem ještě NIKDY nenarazil na špatně vrtanou dýmku.
Proč asi ....
Že by si nikdo z továrníků nechtěl kazit jméno a měl důslednou výstupní kontrolu ?
Ovšem znárodněním těchto vykořisťovatelů soudruzi nastavili žebříček "hodnot" jinak a podle hesla : plán splníme i kdyby na chleba nebylo a kvantitu nahradíme kvalitou.
Bohužel tohle dědictví si BPK neslo dlouhé roky s sebou a zaplať pánbůh, že v posledních letech je cítit lehký vánek změn a snad návrat od výroby k řemeslu.