Dnes jsem tak nacpal podruhé a poněkud více napevno, hořelo to ještě líp a chutnalo tak, jako ještě nikdy. Osobně mám jasno, jen rozbalenej. Dokonce mi dnes připadá, že nerozbalovat je zvěrstvo, abych tak použil zdejší hantýrku.
Když tak přemýšlím, že bych si chtěl upravit kuřivo v podstatě od listu, včetně míry žilkování řezu, jeho šíře a podobně, jedině twist by mne mohl uspokojit. Z plugu list neoddělím. Pokud by mi někdo chtěl prodat lisováním stažené tabákové listy v takové formě, abych je mohl mít celé, nic jiného než twist mi prodat nemůže. Jen ten je slisován tak, že se dá znovu uvolnit a přitom neztrácí vlhkost, aroma apod. Prostě mi Twist připadá ještě o krok blíže k samotnému listu, než plug. Tudíž mi jeho rozbalování připadá momentálně logičtější, než kouření více či méně v kompaktním stavu. Nejvíce mne v tom přesvědčuje ta příjemnost té přípravy, mám u ní jasnej pocit, že dělám dobře. Ten kontakt s tím listem je fak příjemnej. Dále pak hoření, a popel po bezproblémovém dokouření, je úplně jemný a šedobílý. Právě kvůli špatnému dokuřování jsem před časem SG Brown No.4 odložil.