Jako úplně novopečenému kuřákovi dýmek a členovi tohohle fóra mi to nedá, abych tady taky nepřispěl svojí troškou do mlýna. Je to zvláštní, ale já jsem k dýmce tak nějak "tíhnul" už hodně dlouho... Vždycky jsem si jí spojoval s pohodou a požitkářstvím, a to je oboje něco pro mně
Ale kouřil jsem normální cigarety (když nebudu počítat pár pokusů typu doutníky, snus, balené cigarety atd. z dob studií), což mi začínalo postupně čím dál víc vadit - ten pocit závislosti, že si člověk prostě musí v určitých situacích to cígo dát, i kdyby ho měl přejet parní válec...
Postupně u mně tenhle pocit narostl natolik, že jsem se nakrknul, a ze dne na den přestal. Až jsem byl sám překvapenej, jak to šlo snadno, do té doby jsem, to zkoušel už několikrát, a nikdy jsem to nevydržel dýl, než do večera.
Asi po měsíci už jsem byl naprosto v pohodě, pokud šlo o cigarety, ale tím víc se začala ozývat moje staré dýmkové nutkání.... Samozřejmě to nemohlo dopadnout jinak, než jak to nakonec dopadlo, o čem svědčí i fakt, že sem teď píšu tenhle příspěvek... Musím říct, že mi dýmka.tk i tohle fórum hodně pomohlo a ještě pořád pomáhá (po svých prvních deseti dýmkových dnech jsem zatím pořád zelenáč par excellence
), ať už s výběrem tabáku, ale i s některými grify (cpaní dýmky, atp.) se kterými jsem se před tím strašně potýkal. A to ani nemluvím o tom, že vždycky když to tady čtu, dostanu strašnou chuť si zapálit... Takže i stran motivace