Pěkné vlákno. Řekl jsem si, že nebudu popisovat příběh o dědečkovi apod. ale napíšu co mne jednou přimělo dýmku oprášit a zažehnout, protože to ve mně zanechalo úžasný pocit až doteď.
Mohla za to skvělá, poutavá a výpravná kniha, která se mi tehdy dostala do ruky (mnozí určitě dobře znáte)
"Cesta na Jávu s lodí jež dováží čaj a kávu". Pokud má někdo zájem o e-četbu:
http://www.ulozto.cz/xGfiPm9/kniha-cest ... -biebl-pdf (doufám, že vložením neporušuji nějaká pravidla)
Do knihy jsem se okamžitě začetl a spolu s hlavním hrdinou se vydal na cestu. Kouření tabáku či pouhá četba o této komoditě na mne funguje stejně jako když jsem kdysi dávno točil globusem a představoval si jaké to je zrovna tam kde ulpěl můj prst. Po chvíli jsem se tedy rozhodl od četby odtrhnout, umocnit svůj prožitek a přípravil si kávu typu "turek od okurek" (Jihlavanka) a nacpal tabáček Nappa. Teď už bylo vše perfektní. Cítil jsem vůni kávy a tabáku, možná i moře, slyšel řvát racky a i podlaha se poslušně houpala. Knihu jsem přečetl jedním dechem a zážitek si budu pamatovat provždy. Jak málo stačí ke štěstí.
I proto rád čtu vaše příspěvky o tom kterém tabáku, kdy jste si ho dali a jaké to bylo. Docela tomu propadám, je to prostě fajn!
Všichni se mějte