Převčírem jsem celé dopoledne cestoval po ostrově Dong Ghong na řece Mekong v Laosu. Ve zdejší domorodé půjčovničce dopravních prostředků jsem si na dva dny za 800 báthů půjčil skůtr, abych byl mobilnější. V poledne jsem zalehl do houpací sítě, zapálil si dýmku a odpočíval. Přes poledne to nejvíce pálí... dusno, vlhko - člověku se nic nechce. Dnes 36°C ve stínu!
U vodopádů jsem se vykoupal a pak si rozdělal oheň a pekl si sladkovodní rybičky... Ty malé rybičky tu domorodci chytají do sítí a všude po skalách rozložené je suší na slunci. Také tady na slunci suší a prodávají žáby.. ale ty jsem nedal. Děsně smrdí! Stačilo, že jsem chroustal opečená sarančata! Cestování na skůtru mi zkrátilo vzdálenost a šlapání v prachu úmorným horkem... vzduch se tetelí mezi vyschlými rýžovými políčky a prach se lepí na zpocené tělo... na skůtru to přeci jen hezky povívá a člověk si tak vychutná více krajinu porostlou kokosovými palmami a bambusem, po které se líně poflakují vodní buvoli a toulaví psi za neskutečného řevu tropických cikád...
Z Laosu telegraficky Todík.
PS.: Jinak domorodci tady statečně bafají betelové listí z bambusových dýmek. Co jim to dělá jsem ještě nezkusil.
)))
a pak nezapomeň hodit i nějakou fotečku 
