Ale kdepak!
Takhle nevypadá zlatý věk, takhle vypadá zběsilá párty na potápějící se lodi, kdy všichni cítí v kostech, že to celé půjde ke dnu a snaží se urvat ještě co nejvíce rozkoše a prožitků, dokud to jde.
Je to již od Starého Egypta furt stejné: zmizí ochota mladých jít sloužit do armády, začnou problémy s mainstreemově definovanou sexuální identitou, masově naroste procento usedlých cizinců, většina přestane praktikovat náboženství stojící v kořenech dané kultury, přestane se konzumovat a vůbec respektovat tzv. vysoká kultura.
Sice masově vzroste nabídka všech možných požitků, ale přitom zjevně ubývá šance na jejich dlouhodobou udržitelnost z nejrůznějších důvodů.
Máme na to biblické podobenství o posledních dnech Sodomy...
Nedokážu posoudit, jak je to s cigaretami a doutníky, ale s dýmkařením je to přesně tento stav.
Troufnu si prorokovat, že generace vnuků mých dětí už žádného dýmkaře nikdy neuvidí, přinejmenším ne na veřejnosti. Stačí se jen podívat do západních zemí a zeptat se někoho, kolikrát že aspoň viděl pořádný táborák nebo nedejbože u něj dokonce seděl a zpíval ... nikdo.
Možná tak skauti na vyhrazeném tábořišti a s hasičskou četou za zády. Rozhodně ne někde u sebe na zahradě ani na louce ve volné přírodě.