Switch to full style
To ostatní - kouření, zážitky, prodejci, události, zajímavosti atd. Jen k tématu!
Odeslat odpověď

Re: Psychologie kuřáka dýmky

15 říj. 2018, 20:53

ahoj, mam dotaz ktery mi uz nejakou dobu vrta v hlave. zacal jsem kourit dymku v dobe, kdy na trhu uz byl vice jak slusny vyber tabaku, tedy jsem si mohl koureni pote co jsem vypalil hubu zacit vychutnavat, objevovat chute ruznych blendu jejich rafinovanost atd. ale spousta z Vas narozenych drive zacala kourit dymku v dobach davno predrevolucnich a sami pisete ze jste do briaru cpali "hnusy" jako byl Taras Bulba, Nova Zmes, Baca a jine "lahudky". Co Vas v te dobe kdyz to tak reknu "nutilo" kourit dymku,kdyz vlastne vetsina toho (pominuli-li tuzexove nakupy) bylo "svinstvo, kteremu se dneska smejete. Byla to jen potreba nikotinu ? nebo co cloveka donuti leta si pod nosem zapalovat vec jako je Baca nebo Nova Zmes, kdyz dle Vasich vlastnich slov to byla nechutnost. Proc jste kuprikladu neprastili s dymkou a nezacali s doutniky, jejichz nabidka treba i diky vztahu s Kubou byla o poznani zajimavejsi nez dymkoveho tabaku.....

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 14:02

No, já jsem např. "kuřácky" chytil až ten konec socíku a přechod na jiný pořádek.
A přinejmenším v mé době přece jen ta "Havana", jak se tehdy kubánským doutníkům říkalo, něco stála. I když pakatel proti dnešku, tak ve srovnání s tehdejší cenou Proseček a cenou těchto na Slovensku pěstovaných tabáků to bylo pro studentíka výrazně více.
A nabídka doutníků sice byla zajímavá, ale také ne pro každého ... nebylo nic moc spektrum, sice kvalita, ale +/- jeden styl, určitě ne zajímavá cigarila etc.

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 14:23

Batrachosi rozumim tomu co pises ohledne cen. Na druhou stranu to porad neni odpoved, proc si radeji nezapalit cigarko, plus minus nejake kvality a zapalit si dymku s tabakem nevalne kvality. Slo o to kourit dymku za kazdou cenu at v ni kourim cokoli (zjednodusene poza - jsem kurak dymky) ? Nebo to zhnuseni tehdejsimi tabaky prislo az pote co byla moznost ochutnat neco "lepsiho". Mozna zjednodusene - kdyz spousta starych dymkaru rika zeTaras byl hnus proc ho tedy vubec kourili - chapu nebylo nic jineho ale - proc tedy vubec delat cinnost jako je koureni dymky kdyz mi to v podstate nechutna....
Naposledy upravil stelton dne 16 říj. 2018, 15:36, celkově upraveno 1

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 14:57

Když nic jiného neznáš tak si myslíš, že tak je to správné tak to má byť :wink: :smoke5:

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 15:00

moje prababka bafala celý život fajku. O dnešnich tabacích si mohla jenom zdát.
Takže si myslím, že je to jak jsi psal-závislost na nikotinu, potreba mit něco v pusech a kouřit, no a potom, je to stále úžasný relax pobafávat fajku.
V tom tabaku to nebude. Je to závislost a lidi vykouří vsechno možné. Samozřejmě pokud nemaji na výběr.
Ještě na smrtelné posteli, a to ji bylo 92 let si povzdechla, že by si strašně ráda bafla:-)

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 17:58

Ono to zas tak tragické nebylo, jak se o tom dnes mluví. Pamatuji Monopol, Anglický lulkový tabák a další kouřitelné tabáky. Já sám jsem začínal Kapitánem. Faktem ale je, že ti moji předchůdci nebyli tak zmlsaní jako je tomu dnes, kdy kdekdo hledá tabákový svatý grál a roní slzy, že se nedováží cokoli z Ameriky. A ti staří dědci ze zvyku z války, kdy byl tabák na příděl, stejně dávali přednost těm Tarasům, než tomu, co se jim podařilo vypěstovat na zahrádce, či nasbíraným vajglům :palm:

Re: Psychologie kuřáka dýmky

16 říj. 2018, 23:30

stelton píše:Na druhou stranu to porad neni odpoved, proc si radeji nezapalit cigarko, plus minus nejake kvality a zapalit si dymku s tabakem nevalne kvality. Slo o to kourit dymku za kazdou cenu at v ni kourim cokoli (zjednodusene poza - jsem kurak dymky) ? Nebo to zhnuseni tehdejsimi tabaky prislo az pote co byla moznost ochutnat neco "lepsiho". Mozna zjednodusene - kdyz spousta starych dymkaru rika zeTaras byl hnus proc ho tedy vubec kourili - chapu nebylo nic jineho ale - proc tedy vubec delat cinnost jako je koureni dymky kdyz mi to v podstate nechutna....


Můj děda kouřil celý život dýmku. Zemřel v roce 1982, ve svých 81 letech bez zdravotních potíží, ve spánku. Nezažil jsem ho nikdy jinak, než permanentně s dýmkou v puse a to i v případech, kdy na chalupě na Šumavě stál ve vikýři a sklízeli sena. Nikdy nic nepodpálil. Kouřil Tebou zmiňované tabáky, Tarase, Novou zmes atd...Jednou do roka na přilepšenou si namíchal do toho "svého listí" paklík červené Amphory z Tuzexu, co dostal od rodičů k narozeninám. Ale to se spíš "ošíval", než by si lebedil. Zkrátka nebyl výběr! Spokojil se s tím, co bylo permanentně dostupné a co mu babička dovolila koupit :D .
Peněz nebylo nazbyt.
Možná bych to přirovnal k tomu, co si mohl tenkrát kdo koupit za auto. Umělci (byl na to peníz) si dokázali dovézt auta typu Mercedes, Fiat, Renault atd...ze zahraničí, nebo koupit v ČSSR v Tuzexu. Obyčejný člověk našetřil třeba jen na Velorex, ale to jen v případě, že invalida, který měl na tyto tříkolky od státu přidělený poukaz, při koupi nového, mohl poskytnout svůj starší typ svému známému, kamarádovi, apod.
A pokud chtěl někdo nové auto, zadal si požadavek do pořadníku do Mototechny a čekal několik let, než na něj přišla řada. Pak si mohl vybrat mezi Trabantem, Škodou 100, Moskvičem, nebo Wartburgem - barva vozu byla na Mototechně, co zrovna nabídla.

Šlo tedy skutečně o pózu, nebo jezdit v čemkoliv?
Šlo tedy skutečně o pózu kouřit dýmku, nebo kouřit cokoliv?


Záleželo na financích, na co daný člověk mohl už z tak bídné výplaty ušetřit.
Zhnusení nad těmito vozy se změnilo převratem v roce 1989, kdy si každý mohl za stejné peníze dovézt auto ze zahraničí.
Zhnusení nad těmito tabáky se změnilo převratem v roce 1989, kdy si každý mohl za stejné peníze nechat poslat tabák ze zahraničí.

Nejsme oba dva od sebe věkově tak moc rozdílní, aby si tento okamžik neregistroval :wink: .

Rekapitulace.
Taras a jiné lakocinky byly možná hnus, stejně jako jízda v Trabantu (nechci zde rozvíjet další debatu, zda je to hnus i dnes, zvláště pro milovníky vintage kategorií těchto dnes sběratelsky ceněných vozů).
Děda kouřil dýmku od svých - nácti let, nejprve asi nějakého spadaného listí (potřeba nikotinu - neměl jsem čas ho vyzpovídat, když zemřel, byl jsem prcek ve druhé třídě), později Tarase atd... Tedy dělal činnost, neboť nebylo nic jiného.
Stejně jako jezdila drtivá populace v Trabantech, protože na nic víc neměla peníze.
Obě sorty dělaly činnost, která jim usnadňovala život a potřebovaly svůj záměr ke spokojenému žití.

Možná jsem neuspokojil Tvé touhy po odpovědi, ale zase jsem se rád písemně vykecal :lol: :lol: :smoke5:

Re: Psychologie kuřáka dýmky

17 říj. 2018, 08:27

stelton píše: kdyz spousta starych dymkaru rika zeTaras byl hnus proc ho tedy vubec kourili - kdyz mi to v podstate nechutna....

Já bych řekl, že jsi si v podstatě sám odpověděl.
Říkají dneska, že to byl hnus. Tenkrát by to neřekli, z důvodů, které se tu popisují.
Tenkrát jim to chutnalo a byli spokojení. :puffy:

Re: Psychologie kuřáka dýmky

17 říj. 2018, 11:55

diky vsem za odpovedi :) proste mi to jen uz delsi dobu vrtalo hlavou :)

Re: Psychologie kuřáka dýmky

17 říj. 2018, 14:24

Wono jde hodně o rytmus dechu, alkaloidy a soustředění na rituál, chuť je důležitá, ale jenom jako součást celku. Snadno si umím představit, že zbytek jí dokáže kompenzovat. Nehledě na to, že jde hlavně o smrádek vlastní pohody a ten umí i fakt surovej tabák.

Re: Psychologie kuřáka dýmky

17 říj. 2018, 14:51

Otázka proč vlastně lidé kouří je velice stará. Jisté je, že kouřili dávno před tím, než byly na trhu současné tabákové lahůdky. Kouřili, co bylo dostupné a na co měli – stejně jako dnes. Kvůli tomu, že ve své době neznali třeba Balkan Sobranie, si nemůžeme myslet, že vlastně neměli důvod kouřit. Myslím, že kouřili ze stejných důvodů jako my, akorát jiný tabák. Začínal jsem někdy v roce 1990 zelenou Amphorou, která byla normálně v trafice spolu s dalšími tabáky. Po roce 2000 se nabídka výrazně rozšířila a stále se mění. Nějaké tabáky se přestanou vyrábět a objeví se nové. Ale je nabízený sortiment opravdu to nejdůležitější? V čem je výhoda kouřit pětadvacet různých tabáků? Beda a ostatní přede mnou to píšou správně, že totiž jde i o něco jiného, než jenom o chuť.

Re: Psychologie kuřáka dýmky

17 říj. 2018, 20:29

Ja skúsim inak. Analogicky. Čo pre božie rany núti niektorých (aj tu prítomných) piť tzv. "Českého turka"? :wink: Keď fakt už je plno sposobov a informácií, ako si pripraviť kvalitnú a chutnú kávu? Prečo, niekto pije hnusný tuzemák, keď kvalitný destilát si nezoženie len ten, čo fakt nechce?
Je to o zvyku, každý si svoju drogu užije po svojom, má to posilnené stovkami užití s príjemným stavom... Niekto sa posunie ďalej, niekto pri tom ostane. A konzumuje tak, ako ho to baví. Kto som, aby som ho súdil? :smoke5:
A to tí dedkovia hulili zo sporiča tabaku, bo taký bol zvyk...

Re: Psychologie kuřáka dýmky

18 říj. 2018, 16:17

:clamp: :ok:

Re: Psychologie kuřáka dýmky

18 říj. 2018, 18:40

Myslím, že tohle je správná odpověď. Prostě káva, čaj, ale i tabák se staly běžnou součástí života a pokud v minulosti nebyly dostupné v kvalitní podobě, tak než, aby se lidé svého návyku zřekli, tak akceptovali to, co bylo tehdy k dispozici.

Re: Psychologie kuřáka dýmky

19 říj. 2018, 13:42

také jsem v té době kouřil startky, a jak panečku šmakovaly, i když se daly sehnat tvrdé sparty za dvojnásobek nebo ameriky za pětinásobek. nejsem oskar wilde, abych musel mít vždy to nejlepší. mně vám se tak nějak daří i v těch horších tabácích nebo chlastech pokaždé najít něco zajímavého, co mi zrovna přijde pěkně na chuť. ani nevím, jak je to možné :D. no a když mi něco vyloženě nechutná, tak si holt dám něco jiného. a je to.
Odeslat odpověď