Zakuřování, délka jednoho kouření, množství tabáku II.

[RottenFox]

Proč prudit? Právě že je to zajímavé a jcp jen píše, že by si to zasloužilo vlastní vlákno.

[Alter Egon]

Už se těším, co se dozvím, až se za týden vrátím z dovolené. To je prostě škola hrou

[jcp]

nelimbei
tak sorry, nevím proč mám pocit, že se tě můj poslední příspěvek dotknul (omlouvám se .. nebudu prudit..) ale netuším důvod Nezabývám se vysokou vědou správného nacpání a kouření fajfky .. to je něco natolik mezi nebem a zemí, že jsem ochoten kromě nadmořské výšky a relativní vlhkosti které tu zmiňovali Rog, Pišta a RottenFox ochotnej připustit i vliv konjunkce Marsu s Jupiterem. Mě jako reakce na Baskervillův příspěvěk ještě v minulým vlákně zajímá proč suchej tabák močkuje, když by to teoreticky mělo být naopak. No a snažit se na tohle napasovat teorii chaosu je mírně řečeno poněkud kontraproduktivní - citlivost na vstupní podmínky je totiž nulová - vezmi přesušenej tabák a dělej si s ním co chceš, dej ho do který chceš fajfky a stejně vždycky bude hicovat a močkovat = výsledek konstatní a dokonale reprodukovatelný Přitom to hicování má logiku a je v souladu s teorií, ale s močkováním je to zcela naopak ..a vvoo ttom to je

[muf]

Je to záhada

[beda]

Tak nějak jsem si zvyknul, že na celou řadu jevů souvisejících s rostlinami měnícími vědomí je logika krátká Zrovna dýmka a tabák je pro domorodce tím posvátným každodenním rutinním kouřovým mostem k Duchu. Spíš než fyzikální zákony, v trablích při kouření, spatřuji tu jistou inteligenci, která individuálně školí kuřáky v záležitostech ohledně jejich vztahu k samotnýmu kouření, potažmo ostatnímu používání týhle rostliny, nebo zacházení s ní. Snadno to pak vysvětluje, proč Jiřímu chutná jak velbloud v lese, tak fajfka doma, prostě ví, kde má co svoje místo. Na druhou stranu znám i o čem píše Rotten, že dokud to má člověk buď a nebo, tak se umí fajfka i jakoby nas..t
Pročež si to já vysvětluju tak, že močkování je lekce o mojí "schopnosti" udržet si kuřivo v akurátní kondici

[mrcos]

jcp
Jediný, co mě napadlo v souvislosti s močkováním suchýho tabáku je to, že suchej tabák hoří při vyšší teplotě, tudíž je tam strmější gradient teploty od uhlíku směrem do náústku. Při vyšší teplotě je víc vody v plynným skupenství, ale jak teplota klesá, voda kondenzuje. Včerejší Davidoff medajle mi taky začaly hicovat a hnedle jsem měl o "zábavu" postaráno. Dokouřil jsem jenom díky pauzám na vychladnutí, profukování náústku a odsávání ze dna dýmky čističema. Přitom ten tabák mi přišel v optimální kondici, akorát jsem ho asi víc utáhnul a rozfajroval.

[RottenFox]

Teď jste mi ještě připomněli - loni na Rhodosu jsem si na pláži Ladiko nacpal můj oblíbený Erinmore Balkán do mé oblíbené BPK a ani za nic mi to nešlo zapálit, a když už, tak to hned zdochlo.
Slaný mořský vzduch? Může to mít vliv? Nebo je to něčím jiným? Střetl se snad v nepřátelském znamení Štíra mikrokosmos s makrokosmem?
Na hotelu kilometr od pláže to hořelo jako dycky.

[basa333]

Tak nějak jsem si zvyknul, že na celou řadu jevů souvisejících s rostlinami měnícími vědomí je logika krátká Zrovna dýmka a tabák je pro domorodce tím posvátným každodenním rutinním kouřovým mostem k Duchu. Spíš než fyzikální zákony, v trablích při kouření, spatřuji tu jistou inteligenci, která individuálně školí kuřáky v záležitostech ohledně jejich vztahu k samotnýmu kouření, potažmo ostatnímu používání týhle rostliny, nebo zacházení s ní. Snadno to pak vysvětluje, proč Jiřímu chutná jak velbloud v lese, tak fajfka doma, prostě ví, kde má co svoje místo. Na druhou stranu znám i o čem píše Rotten, že dokud to má člověk buď a nebo, tak se umí fajfka i jakoby nas..t
Pročež si to já vysvětluju tak, že močkování je lekce o mojí "schopnosti" udržet si kuřivo v akurátní kondici

já to mám většinou tak, že čím víc chci, aby to nemočkovalo, tím je to horší. když mám dvě promile v žíle, fajfka jede a najednou jsem na konci, ani nevím jak (někdy taky ne, ale většinou ano). moc se s tím nemazat, o to tu běží.

[jcp]

Tome, mírně mi to připomíná známe "Není ošklivých žen, to pouze někteří z nás jsou (zatím) málo ožralí ..

[basa333]

ale ne, jen jsem chtěl naznačit, že přílišná starost o nemočkování u mě moc nefunguje, nic víc. kdybych se s někým zakecal u čaje, tak by to asi bylo stejné. někdy to klapne i u práce v dílně, když na dýmku téměř přestanu myslet. prostě jde o koncentraci na jiné věci, než na dýmku. pak začnu "dýchat s dýmkou" a to je přesně ono. když na to myslím, tak to prostě nefunguje.

[Kili]

No, celkem srozumitelně se o tom (i s obrázkama) píše tady
https://dutchpipesmoker.wordpress.com/tag/oil-curing/
(nějakej schopnější angličtinář by to třeba byl ochotnej i přeložit, já se na to necejtím a strejda gůgl se svejma trubkama je dobrej leda pro zasmání)

Celý se mi to překládat nechce, ale ta relevantní část je tu:
Another invention was the treating of the wood with oil (oil curing), which strengthened it and removed impurities. Here is how Alfred Dunhill explained the process of oil curing and sandblasting in the patent application: This invention relates to the treatment of the surface of the wood of wooden tobacco pipes, for decorative purposes, and refers to a process by which the grain is accentuated or made to stand out in relief, thus giving the wood a very elegant appearance, without interfering with the durability of smoking qualities of the pipes. Although the sand blast has been used previously for the treatment of the surface of wood, to accentuate the grain, I have found in practice that this treatment in itself does not give satisfactory results as there is a tendency for the wood to become cracked and injured, a result that does not occur with my process where it is used as an auxiliary to the treatment by steeping (in oil) and by heat.

In carrying out my invention, I shape the pipe in the ordinary way. I then steep it for a suitable time in a mineral or vegetable oil. For instance, in the case of Algerian briar, a wood very suitable for the production of these new tobacco pipes, the article may be steeped for a long period say for several weeks, in olive oil. After lt has been removed from the oil, I subject the article to the action of heat. This process occupies a number of days, the oil exuded or coming to the surface being wiped off periodically. The result of the treatment is that the grain of the wood is hardened and stands out in relief to a certain degree, but the oil coming to the surface forms an impervious coating.

I (then) submit it to the action of the sand jet or sand blast, which removes the hardened coating of oil and also has the effect of cutting away the softer wood between the grain and leaving the harder portion -the hardness of which has been intensified by the process of steeping and heating- in very high relief. If the article is again steeped in oil, it will take up a further amount and the treatment by heat and the sand jet or sand blast may be repeated; and so on for as many times as may be required according to the extent to which it is desired to accentuate the grain or make it stand out in relief. The resulting article is extremely hard and constitutes an admirable tobacco pipe for the smoker.

Dalším vynálezem bylo ošetřování dřeva olejem (oil curing), což dřevo zpevnilo a odstranilo nečistoty. Alfred Dunhill proces ošetřování dřeva olejem a pískování v patentové přihlášce popsal takto: Tento vynález souvisí s úpravou povrchu dřeva dřevěných dýmek a označuje proces, při němž je struktura dřeva dýmky zvýrazněna či plasticky opracována, což dýmce dává velmi elegantní vzezření, aniž by tím byly dotčeny kuřácké vlastnosti dýmky. Ačkoliv pískování je k úpravě povrchu dýmky již využíváno, což zvýrazní strukturu dřeva, podle mých zkušeností neposkytuje tato methoda sama o sobě uspokojivé výsledky, když způsobuje větší náchylnost dřeva k popraskání a poškození. Takové nežádoucí efekty se nedostavují při mnou navrhovaném postupu, kdy před pískováním dojde k ošetření dřeva namáčením v oleji a teplem.

Při užití popisovaného postupu vytvaruji dýmku běžným způsobem. Následně ji na dostatečnou dobu ponořím do minerálního nebo rostlinného oleje, např. alžírský briár, dřevo pro výrobu dýmek velmi příhodné, máčím několik týdnů v olivovém oleji. Po vynětí kusů dýmek z oleje, tyto vystavím na několik dnů působení tepla. To trvá několik dní, během nichž je olej ze dřeva vylučován na povrch, který je opakovaně otírán. Výsledkem popsaného postupu je, že žilkování dřeva je pevnější a do jisté míry vystupuje z povrchu, přičemž olej na povrchu dřeva vytváří ochrannou vrstvu.

Následně dýmku opískuji, čímž se odstraní jednak ztvrdlá vrstva oleje, jakož i měkčí dřevo mezi žilkováním, zůstane tak tvrdší dřevo, jež bylo navíc zpevněno máčením v oleji a zahříváním, ve velmi plastickém reliéfu. Následně je možné proceduru máčení, zahřívání a pískování opakovat, a to i několikrát, a to tak dlouho, doku nedosáhneme požadované plasticity struktury dřeva. Výsledný produkt je obzvláště pevný a odolný a pro kouření tabáku obzvláště vhodný.

[muf]

Mám úplně stejnej pocit někdy se mně stane třeba u filmu nebo jiného programu do kterého se zažeru, že si ani nevšimnu že sem dýmku dokouřil tak nějak samozřejmě. Ale to se stává většinou u tabáku na tzv. denní kouření.

[jcp]

Kili
.. dík, myslím že jsi potěšil lidi co nevládnou ani basic english (je jich tu dost)

[lako]

Treba jako ja,super dik.

[MBO]

Největší radost mám já, že už to nemusím překládat.