Noooo, na tom, co říká basa, něco je, ale ze začátku ty stopy v dýmce po předchozím tabáku tolik neucítíš.
Určitě ale platí, že na latakie, přírodní tabáky, radikální aromatiky a mýdláky typu Ennerdale by to chtělo vždy aspoň 1 separé dýmku. Možná i na orientály?
V těchto dýmkách kuř vždy celé balení tabáku, co máš, nestřídej to jako na orloji!
...z toho vyplývá, že bys měl mít ještě jednu-dvě fajfky na ochutnávání vzorků, takové děvky, co nacpeš jednorázově vším, co ti přijde pod ruku a máš na to chuť.
Což je samozřejmě pro začátečníka těžko připustitelné: "taková hromada dýmek, co s tím budu dělat? Kam to dám? Vystačil jsem si X let bez nich a najednou abych měl 7 fajek?"
Plus je tu nepominutelná finanční rovina, fajfky dneska stojí velké peníze. Rozhodně těch prvních 7 dýmek nekupuj v tom duchu, jako jsi koupil tu Petersonku, to bys přišel na buben. Do začátku je vždy lepší koupit 2-3 levnější, ale dobře vyrobené fajfky, než jednu drahou. Pořád jsou k mání bez problémů kouřitelné fajfky kolem 1000, a i takové firmy, jako Savinelli, nabízejí řady pod 2000. Nesmíš zapomenout, že tvar dýmky není primárně estetická, ale funkční záležitost - měl bys mít pokud možno základní spektrum rovných i zahnutých, krátkých masivních i štíhlých dlouhých, abys věděl, jak to z nich chutná a jak se s nimi (pokaždé různě) pracuje.
Určité řešení může být meerschaumová vložkovka. Je trochu dražší, ale zase příliš nepřebírá chutě jednotlivých tabákův, takže je možno volněji střídat. Celkově ovšem trochu jinak chutná, takže z briáru pak bude tabák zase jiný.