Rady pro začátečníka - trvale aktualizováno V.

[MBO]

Většinou dělám obojí - ze začátku mám chuť si zakouřit a pak třeba chvíli zkouším držet uhlík. Je to taková příjemná změna tempa. Echtovní soutěžní kouření neumím, jenom to zkouším.

[klasik51]

Siso - máš pravdu, soutěžní kouření neni o pohodě, je to o udržení uhlíku při životě.

[BATRACHOS]

Dneska jsem se pokoušel natrénovat udržování ohně za pomoci dřevěného ťapátka (tužky) a můj poznatek je takový, že to veliké tajemství je vlastně o průběžném vťapávání žhavého tabáku do vrstvy tabáku pod ním, protože jinak se to žhavé jakoby zvedne a separuje od ostatního tabáku.
Jakmile jsem zaznamenal pokles dýmavosti, za dlouhého jemného potahování (aby se to žhavé rozsvítilo) jsem započal uťapávat tak, aby se jiskřičky vpravily do čerstvého tabáku pod nimi a zároveň nahrnovat tabák od stěn doprostřed na ono žhavé. Takhle jsem dosáhl asi půl hodiny bafání bez připalování! Tedy ze začátku jsem připaloval několikrát... Ale tento výkon byl vykoupen neustálou kontrolou a úpravou "ohniště", což je poněkud vzdáleno poklidnému bafání.
Nedovedu si představit, že bych chtěl takhle bafat u nějaké činnosti, která vyžaduje soustředění, třeba u šachů, nebo při čtení

Ne.
To tajemství je o podvědomém vykonávání všech úkonů spojených s fajfkařením efektivně a přesně tak, jak to odpovídá danému stylu kouření.
Dusání k tomu patří, ale absolutní základ je tabák v ideální vlhkosti, dokonale nacpat a umět zapálit a NA ZAČÁTKU přidusnout tak akorát. A umět pobafávat tak akorát. Pak se dá dusat třeba 1x za deset minut. Např. velká bentka, procházka, vítr, fajfka s víčkem. Hledají se houby, v jedné ruce košík, ve druhé nožík, dusátko někde po kapsách ... a čas od času člověk sundá víčko, přidusne ... no ale moc často ne, je to "opruz" sundavat to víčko, pokládat košík...

[Siso]

No jo, snad mi to časem přejde do krve, ale zatím pokládám za veliký úspěch objevení samotného "dusacího" pricipu, kterýž jest principem "ovládnutí ohně"! Spíš bych řekl, že ani tak nejde o dusání, protože celou náplň dýmky nestlačuji, jen s jistým citem zhutňuji "aktivní vrstvu".
Zatím neovládám poslední čtvrtinu dýmky, kdy se mi v končící vrstvě tabáku vytvoří popelový kužel od kanálku k povrchu a okolo neshořelý tabák.
Jo, a dusátko v jedné ruce zároveň s fajfkou . Vždy ve střehu!

[BATRACHOS]

Mnozí zde mluvili spíše o uhlazování.

[kovářskej]

Však ono kouření fajfky je taková uhlazená činnost

[kovářskej]

Siso - máš pravdu, soutěžní kouření neni o pohodě, je to o udržení uhlíku při životě.

Svatá pravda. Proto kouřím ale nepotýkám se se soutěžením.

[Vietnam]

No jo, snad mi to časem přejde do krve, ale zatím pokládám za veliký úspěch objevení samotného "dusacího" pricipu, kterýž jest principem "ovládnutí ohně"! Spíš bych řekl, že ani tak nejde o dusání, protože celou náplň dýmky nestlačuji, jen s jistým citem zhutňuji "aktivní vrstvu".
Zatím neovládám poslední čtvrtinu dýmky, kdy se mi v končící vrstvě tabáku vytvoří popelový kužel od kanálku k povrchu a okolo neshořelý tabák.
Jo, a dusátko v jedné ruce zároveň s fajfkou . Vždy ve střehu!

Ten poslední kus mi taky sakra nejde - buďto tam zůstane vyloženě hnědej tabák, nebo aspoň teda lehce ohořelá vrstva tabáku, ale prostě takový to "dokouření do konce" se mi snad nepovedlo ani jednou. Dneska jsem to řešil tak, že jsem prostě vyfouk vrstvu popela, tyhle hnědý zbytky prohrábnul a trochu zamíchal, nechal chvíli bejt, ap pak to zapálil. Pak už tam teda konečně zustal jenom tmavej popel s pár neshořelejma kouskama, ale furt to něja není ono. A vzhledem k tomu s jakou frekvencí kouřím, je většina mejch dýmek furt ještě ani ne pořádně zakouřená.

Celej kotel jde prostě dobře, a pak tenhle špunt, a tam už to nejde. Když udusnu moc, tak to netáhne vůbec, a když to nechám tak to zhasne, ještě jsem nenašel ten střed.

[Siso]

Včera mi zase hořel jen kanálek uprostřed tabáku, ať jsem to zapaloval, jak jsem chtěl. Ta poslední třetina byla utrpení. Snažil jsem se nahrabat tabák doprostřed, ale docílil jsem jenom směsi tabáku s popelem, chuťovka jedna báseň... Tak jsem to vysypal do dřezu a bylo to. Černý popel, smíchaný se zbytky prouzeného tabáku.

[BATRACHOS]

To je nacpáváním.
Chce to nacpávat jakoby po spirále, otáčet přitom celým tím tabákem v hlavičce a mírně přidávat na tlaku, čím víc se blížíš k vršku kotle.
Jakmile to nemáš dostatečně upěchované / nacpané, tak tabákové vrstvy ztrácejí mezi sebou kontakt a uhlík jede dolů jen tvým taháním z kanálku. Ale už se to nešíří po celém povrchu.

Správně jsi poznal, že to chce během kouření udržovat dusátkem, ale to je jen takové kosmetické dolaďování. Arché neboli alfa a ómega je prostě to od samého začátku správně nacpat!
Těžko se to ale přesně slovně specifikuje, co je to "správně nacpáno": někdo to pozná podle toho, jak fajfka táhne, někdo pohmatem podle odporu tabáku, a někdo prostě během napcávání. Také na filtr se cpe jinak než bez filtru, jinak ready rubbed, jinak míšeninky a úplně jinak flakes - a tady zase jinak olejnaté Samovy dobroty a jinak broken flakes od GH. Jinak Cubes, jinak plugg. A samozřejmě lana, to by zde přítomní mohli začít přednášet mnohahodinové epické básně o nehořlavosti šarží a rozdílech černé-hnědé, pigtail etc. Do toho všeho klíčová věc: vlhkost, případně podíl BC. Čím lepivější, tím vzdušněji nacpávat.

Moc nacpané ti ale zase nebude chtí chytit, až když to rozhicuješ, také ti to bude prohořívat jen středem, hlavně když bude vlhčí. Na tom prostě musíš zapracovat. Neexistuje jedno universálně skvělé nacpání, je třeba přizpůsobit nacpání stylu kuřáka: kdo se v tom furt vrtá a moc dusá, musí na začátku nacpat víc navolno, protože to čím dál víc temuje. Kdo na to dlabe, musí na začátku napcat dokonale a pak se toho téměř nedotýkat. Někdo dokonce ani nenacpává, ale jen nabírá hlavičkou z piksly sypký nakypřený tabák, a pak dlouze poklepává dlaní na hlavičku, aby si tabák sám sedl. A terve poslední ždibíček na vršek v prstech stlačí a přidá jako tuhou čepičku.

[Vietnam]

Skvěle napsáno. Bohužel je to tak... je to vlastně voser, ale taky je to věc, která mě na tom neskonale baví. To laborování, zkoušení a "vlastní pověry" a taky ta radost z toho, když si pak člověk sedne, nebo někde kráčí a u toho to skvěle hoří.

Jenom holt to zkoumání něco stojí. Hlavně nervy a čas... extra když mě se takhle přes zimu povede si zapálit tak jednou za 14 dní. To je třeba testování novýho tabáku, nebo zakuřování, fakt na dlouho

[Siso]

BATRACHOS: Díky za mnohé rady, mám takový dojem, že to asi při cpaní fajfky často přeženu. Za prvé, často se mi zdá, že je odpor vzduchu příliš malý, jenže jde o subjektivní pocit. Chtělo by to měřitelný parametr, např.: "stlačit sílou x newtonů." Nebo "podtlak v náustku musí být x pascalů". Postupuji podle onoho návodu, kde se má do dýmky nasypat "plná" a následně stlačit do půlky kotlíku. Pak se přidá do kopce a stlačí pod okraj. Občas se mi zdá, že tabák musím opravdu dost stlačit, abych vyhověl předpisu.
Vlastně mnohdy váhám, jestli je obsah dýmky stlačený málo, nebo už moc.
Ale co nejdříve vyzkouším Tebou uváděnou metodu volného nabírání tabáku s následným sklepáním. Jsem opravdu zvědav na výsledek.

[Ferd]

Zkus si tabák pečlivě rozemnout, rozebrat všechny slepence, cucky, slisované kousky rozemnou mezi dlaněmi nad A4 papírem. A pak naber cca plnou polívkovou lžíci. Cca třetinu velmi volně nasypu do dýmky za jemného poklepávání aby byl nadýchaný a dýmka byla plná. Zbytek našroubuju jak popsáno výše jako jeden smotek. Subjektivně mi ani málo nacpaná dýmka nevadí. Přecpaná ano. Ta "lžícová odměrka" se dá docela dobře modifikovat podle zkušeností s daným typem tabáku/dýmky a doladit jak moc vrchovatá má být...

[klasik51]

Hlavně z toho nedělat vědu. A nepočítat sirky, jestli jedna, nebo osm.
Najednou se ti to zadaří a bude radosti. Potom nacpeš jiný tabák, který chceš ochutnat
a bude to zase jinak.

[kovářskej]

No, já bych dokonce řekl že kolik je kuřáků fajky, tolik je receptů na nacpávání. Navíc ještě každej tabák se nenacpává stejně a ještě k horšímu občas se objeví fajka, která chce úplně jinak nacpávat než je člověk zvyklej - ale úplně nejlepší je to nehrotit, naládovat fajfku tak nějak mimoděk a ono to kouří. Jestli to zapálím na poprvý anebo připaluju víckrát, to mi nervy netrhá. Co tak sem tam koukám okolo sebe při našich polabskejch slezinách, každej z nás si láduje fajfku jinak