od Robusto » 08 pro. 2011, 13:31
Nazdar!
Jsem starší pán, kuřák doutníků. Nějaký čas vás tu čtu a koukám jak se v tom někteří plácáte. Už několikrát jsem chtěl poradit, ale obával jsem se, aby to nevypadalo, že se někam cpu a dělám chytrýho. Další problém je, že hrozně nerad píšu. Dnes jsem se osmělil a zaregistroval. Bude-li zájem, občas utrousím trochu své "moudrosti", abyste zbytečně neopakovali mé chyby. Bude to trochu chaotické a vysoce SUBJEKTIVNÍ, ale svoje si snad najdete.
Doutníky kouřím 33 let a začínal jsem na kubánských, kterých tenkrát byly plné trafiky. Kamarádi tvrdí, že tenkrát byly levné. Já říkám že ne. Byly sice dostupné, ale i tenkrát vyšel lepší kousek na 17 až 20 Kčs, tedy jako deset piv. Krabička 10 ks konzumních, strojově balených Los Statos stála 30 Kčs, jeden kousek za dvě piva. Podobného poměru nyní dosahuje např. José L. Piedra. To je zcela srovnatelné.
Za etalon zvolím kubánský doutník a začnu od humidoru, kde se každý dopustí první chyby. Humidor je třeba koupit co největší a nejlépe několik, to proto, aby se tam vešly celé krabice. Doutník potřebuje několik let zrát (3, 5 někdy až 10), aby dokázal plně rozvinout svojí chuť. Pokud kouříte třeba Romeo y Julieta, kterým tři až pět let většinou dostačuje a uspokojí vás jen jeden kousek na den, snadno si vypočtete kolik krabic musíte skladovat. Je to hodně co? Tohle se dá obejít, že si najdete dodavatele, který vám kuřivo dodá už v patřičném věku, tzv. aged. Tady varuji před prodejci (jeden takový internetový obchod je v diskusi zmíněn), kteří vám sice dodají krabici s razítkem z roku 2007, ale krabice je otevřená a obsahuje směs z různých balení, ze kterých byla pečlivě otřena plíseň.
No a k samotné plísni. S bílou plísní, pokud je jen na povrchu, si nelamte hlavu. Klidně ji otřete a doutník přednostně vykuřte. Pozor! Nezaměňte plíseň za krystalizaci olejů z doutníku. To je naopak velmi žádaný úkaz, který svědčí o kvalitě tabáku. Zelená či modrá plíseň je malér. Doutníky otřete a věnujte nepříteli nebo zničte. Humidor pořádně vyčistěte a nechte pár týdnů otevřený vyschnout. Potom opakujte zavlhčení jako s novým, když se plíseň neobjeví, máte vyhráno.
Také se často ptáte na uložení doutníků v celofánu. Máte-li jen jeden malý humidor a uchováváte v něm kvalitní doutníky třeba vedle kostarických, určitě celofán nesundavejte. Sice se prodlouží doba zrání, ale zabráníte tomu, že dojde k prolnutí vůní a lepší doutníky tak degradujete. Nemáte-li dostatek prostoru, abyste doutníky nechali zrát v původních krabicích, nikdy celofán nesundavejte. To platí i pro hliníkové tuby. Tady doporučuji jen odstranit uzávěry a doutníky ponechat uvnitř. Zrání se opět prodlouží, ale cedr, který je v tubě, doutníku výrazně prospěje.
Když si přinesete celou krabici doutníků v tubách, hliník odstraňte, doutníky ponechte v cedrové dýze, kterou tuba obsahuje a krabici uložte do humidoru.
U levného kouření z nekubánské produkce bych si vůbec hlavu se skladováním nedělal. Narovnat do humidoru a po dvou měsících začít kouřit. I když je budete mít uložené deset let, chuti to nijak nepřidá. Maximálně si vybudujete líheň tabákového červotoče. Kvalitní dominiko nebo nikaraguu ovšem nechte aspoň dva roky zrát.