Hory, skály, ...

[Renno]

Jojo Zoban..kdo by ho neznal taky jsem ses ním vzdělával
ještě k tomu navazování......každej snad někdy udělal nějakou chybu při lezení....pokud z toho nic nebylo tak se tomu člověk pak jen v hospodě směje...opak je ale vždycky smutnej...já vedl taky horokurzy a jsem radoby minimetodik našeho oddílu a už se mi stalo dvakrát že jsem lezl jen se sedákem sepnutým na sucháč...v patnácti metrech to udělalo chrup a sedák jsem měl u kotníků dopadlo to dobře i když jsme se málem p...l..ale je fakt dobrý se hlídat navzájem jako třeba potapěči

[LUBO]

neviem, ci ste si vsimli, ale Rolando Negoita tiez lezie.
na jeho web-stranke nechajte bezat tie obrazky, co sa menia, a Rolando zlieza na jednom skalu a ma aj poctivu obuv na nohach:
http://www.atelierrolando.com/

[Rujir]

neviem, ci ste si vsimli, ale Rolando Negoita tiez lezie.

Niet divu. Ved sa narodil v Rumunsku, nie? A tam su teda ine hory!

[Coureur des Bois]

A vida, takze aj Rolando. no to mi je teda vec. ... horoskola, o ktorej som hovoril je horoskola Rockstar v Maninskej Tiesnave. Instruktor Dusan Zajac a jeho nezna asistentka Baska. Hm... ak sa mam priznat, Zoban mi moc nie je znamy, hoci nejake to slovo o nom zastebotali vrabce. Ja mam za sebou James a Rockstar. A hoci Rockstar je o mnoho na vyssej profesionalnejsej urovni (btw. jeho pristup mi pride synonymicky podobny ako pristup LUBA k bafkaniu ), aj kurz v Jamese mi dal mnoho, najma skvelu partiu ludi, s ktorymi chodime na skaly a vdaka ktorym spoznavam aj znamosti horolezecke.

[Tomík]

:) ... horoskola, o ktorej som hovoril je horoskola Rockstar v Maninskej Tiesnave. Instruktor Dusan Zajac a jeho nezna asistentka Baska...

Já si to myslel Na Dušanovu horoškolu mám rovněž jen ty nejlepší reference. Mimochodem, i s ním jsem byl v minulosti několikráte v kontaktu (pohříchu písemném - mejly i běžnou "úřední" korespondenci). Zastával svého času v SHS James podobnou funkci jako já v ČHS, takže to bylo jen logické.

[Coureur des Bois]

no tak to potespanbuh. Srandaslovicko... ole, ja som pocul, ze na stit Everestu ma byt v provozu lanovka... temer som dva razy zinfarktoval. O tom, ze ma to sere ani nehovorim, to moj hnev sa cim dalej len stupnuje v tomto svete a to sa tyka nielen horstva... a jeste, ze mame co dymat este... lutujem nase vnucence.

[Tomík]

A proto co? A proto Mountain Wilderness!

[bromden]

A proto co? A proto Mountain Wilderness!

Jesli jsou to ti co myslím (logo s vlnkou a nápisem mountainwildernes)tak ty já zrovna nerad - co já vím tak se jedná o jakýsi nadnárodní samozvaný ochranáře všehomíra, grínpísáci v pohorkách....
... jednoho takovýho nařvanýho vykuka (měl tu vlnku s nápisem na tričku) jsem potkal v kampermaueru a snažil se mě zjebat jak malýho kluka. I jako vrcholně neagresivní člověk jsem zvažoval řešení přesdržkou, a nakonec jsem mu jen sprostě vynadal... řval za náma až do druhý dýlky, k.k.t...

[Coureur des Bois]

Otvorenie horolezeckej sezóny s klubom Sagaramatha

Takze, tento vikend co uz mimochodom bol, od 04. aprila do 06. aprila 2008 som sa zucastnil otvorenia sezony pre nas krasny sportik. Par dni pred tym sa mi skoro kamarat zabil. Ale to je nepodstatne. Tato akcia sa skutocne vydarila. Ony kamarat bol taktiez pritomny. V sobotu vecer sa varil imho vynikajuci gulas z divocaka. Mmm...vynikajuci
Samotne lozenie bolo u mna dobre az na to, ze som mal psychicky blok, ktory rusil moj vykon na skale. Skala je vysoka v priemere asi tridsat metrov, cesty su krasne, od lahsich po tazsie. Nachadza sa pri alebo v obci ( ) Jelenec pri Nitre. Vytiahol som si jednu z nich a dalsie tri ako druholezec.
Partia bola skvela, chlapi sa moc bavili a ja s nimi. Humoru na rozdavanie.
Nastup bol v skorych rannych hodinach (okolo osmej uz na skale, pre mna spachtosa moc skoro, ale tak da sa to prezit) v sobotu. Bolo moc veterno a teda aj skala bola dost chladna, ale aj to sa prekonalo. Jedine, co ma brzdilo bol uz vyssie spominany psychicky blok (strach z padu), ktory nemam rad a anulujem ho len a len pohybom na skalach v prirode. Teda, hura na dalsie akcie.

[bromden]

Tak včera jsem letos poprvé vyrazil na skály (teda na "skály", abych byl přesný, ono to srbsko je taková venkovní tělocvična ).

Bylo tam vrcholně fajn...

Ačkoli první letošní venkovní cesta se až tak nevyvedla, jak jsme tam s kámošem dorazili, tak jsem nalezl do první čtyřky kterou jsme potkali (povzbuzován kámošem jakože "v srbsku jsou borháky po dvou metrech vole, tak je asi nevidíš, no"). A takhle po zimě mi teda dva nejty na třicet metrů připadly dost málo, jednomu se takhle na jaře do těch delších odlezů nechce, i když za čtyři

[Jtt]

Něco pro zamyšlení a oživení tohoto tématu.

Poněvadž přes zimu lezu akorát tak na překližce, nemaje takové ty malé krumpáčiky a botky s hřebikama, stýská se mi po skalách a tak mě napadají různé blbosti. Mám tedy pro přítomné lezce a horolezce téma k zamyšlení.

Zapálili byste si dýmku na štandu?

Určitě to znáte. Krásný den na skalách, okolní teplota příjemná, bezvětří a ve stěně liduprázdno. Dolezete pěknou cestu, uděláte štand, sedíte opřeni o vyhřátou skálu a víte, že druholezec se v cestě bude plácat nejméně hodinu. Nejlépe ještě nějaký převis, takže neslyšíte jeho blbé dotazy typu: „Kudy teď?“ apod. V takových případech je na skalách opravdu pohoda a chybí už jen ... dýmka.

Osobně na skalách jistím většinou přes reverso, takže volné ruce na manipulaci s dýmkou v podstatě mám. Na druhou stranu si říkám, že při dobírání druholezce, by se člověk měl věnovat pouze a jenom jištění. A to je taky argument, proč jsem si na štandu ještě nikdy nezapálil a nejspíše ani nezapálím.

A jaké máte s tímto zkušenosti vy, páni dýmkaři a současně horolezci?

[bromden]

Něco pro zamyšlení a oživení tohoto tématu.

Poněvadž přes zimu lezu akorát tak na překližce, nemaje takové ty malé krumpáčiky a botky s hřebikama, stýská se mi po skalách a tak mě napadají různé blbosti. Mám tedy pro přítomné lezce a horolezce téma k zamyšlení.

Zapálili byste si dýmku na štandu?

Určitě to znáte. Krásný den na skalách, okolní teplota příjemná, bezvětří a ve stěně liduprázdno. Dolezete pěknou cestu, uděláte štand, sedíte opřeni o vyhřátou skálu a víte, že druholezec se v cestě bude plácat nejméně hodinu. Nejlépe ještě nějaký převis, takže neslyšíte jeho blbé dotazy typu: „Kudy teď?“ apod. V takových případech je na skalách opravdu pohoda a chybí už jen ... dýmka.

Osobně na skalách jistím většinou přes reverso, takže volné ruce na manipulaci s dýmkou v podstatě mám. Na druhou stranu si říkám, že při dobírání druholezce, by se člověk měl věnovat pouze a jenom jištění. A to je taky argument, proč jsem si na štandu ještě nikdy nezapálil a nejspíše ani nezapálím.

A jaké máte s tímto zkušenosti vy, páni dýmkaři a současně horolezci?

No, jsa tlustý a líný, nelezu stylem "co nejvíc cest za den", ale slušně řešeno "relaxačně". A vyvalit se někde na vršku, nebo na nějaké fajn polici, za super počasí, a hodinu tam zevlovat se mi ani trochu nepříčí. Takže bych si takhle možná dýmku dal. Ale na štandu, škrtit se v sedáku, ve stresu že nestihnu dokouřit (což ani nejde - nikdo neleze dýlku hodinu a půl), to by se mi tedy nechtělo

[Jtt]

Ale na štandu, škrtit se v sedáku, ve stresu že nestihnu dokouřit (což ani nejde - nikdo neleze dýlku hodinu a půl), to by se mi tedy nechtělo

Sedíš-li v kruhu uprostřed údolní stěny, tak samozřejmě nikoliv. Tam tě sedák může skutečně škrtit. Ale na vrcholu to je jiná. Osobně se tedy snažím udělat štand nejdřive co nejbezpečnější a potom co nejpohodlnější (nejlépe v klidu sedět na skále, stát někde v předklonu v těsných lezkách by mě mohlo ...).
A ta hodina a půl zase není tak nereálná. Než doleze, než se zajistí, než udělá slaňák a taky si chce třeba nahoře chvíli posedět ... to naskáče.
A co teprve bigwally? Na konci dne v závěsné posteli, západ slunce ... pohoda . To by chtěl někdy zažít.

[Renno]

občas delší stěny lezu...ale dýmku si na štandu ani nahoře mne zapálit nenapadlo ani bych to z mnoha důvodů neudělal..bezpečnost, pohoda, další věc na tahání s sebou atd.....ale večer po lezení a po prvním záchranném pivu si ji dávám automaticky..bez ní si to neumím představit

[Faethor]

Tak včera jsem letos poprvé vyrazil na skály (teda na "skály", abych byl přesný, ono to srbsko je taková venkovní tělocvična ).

Bylo tam vrcholně fajn...

Ačkoli první letošní venkovní cesta se až tak nevyvedla, jak jsme tam s kámošem dorazili, tak jsem nalezl do první čtyřky kterou jsme potkali (povzbuzován kámošem jakože "v srbsku jsou borháky po dvou metrech vole, tak je asi nevidíš, no"). A takhle po zimě mi teda dva nejty na třicet metrů připadly dost málo, jednomu se takhle na jaře do těch delších odlezů nechce, i když za čtyři

No jo, v Čechách je to prostě takhle debilně odjištěný všude. prej zlatý Rakousy. For je v tom, že to jištění je tak nastavěný schválně ve stylu: když na to nemáš, tak tam nelez což je docela škoda. Pochopim to na písku kde to fakt nejde jinak zajistit, ale tady je to prostě natruc, aspoň pro nás posery To Srbsko by nebylo tak zlý, kdyby nebylo tak pekelně olezený-místy je to jako sklo...co jste lezli? Homoli?