od basa333 » 18 pro. 2016, 12:25
něco k tomu....
Kolik lidí vlastně pracuje za průměrnou mzdu?
Vždy, když ČSÚ zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí občané nevěřícně kroutí hlavou, ba se i rozčílí, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí a přátelé též vydělávají méně. To svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá. Je to stejné, jako když učitelka ve škole na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení – udělá aritmetický průměr. Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr „zkazí“ jediná špatná známka. Žák se sice může zlobit, že většinu známek měl lepších, ale průměrná známka je jen jedna. ČSÚ počítá průměrnou mzdu velmi podobně – objem mzdových prostředků vydělí počtem zaměstnanců. A také zde se stává, že mzda malé skupinky zaměstnanců s velmi vysokými platy průměr „zkazí“, tedy podstatně zvýší oproti mzdám většiny zaměstnanců.
Průměrná mzda není ukazatelem, který by měl vypovídat o většině zaměstnanců, právě tak jako průměrná známka nevypovídá o většině známek žáka ve školním roce. Průměrná mzda má vypovídat o celkové mzdové úrovni, používá se zejména v časovém srovnání (vývoj proti předchozímu období), resp. v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly. Stěžovat si, že moje mzda je pod celostátním průměrem, je tedy nemístné. Lepší je hledat podrobnější statistiky, které hovoří o mzdových úrovních v jednotlivých skupinách.
Ostatně na výše položenou otázku je možné odpovědět tak, že za průměrnou mzdu nepracuje nikdo, vždyť je to číslo vypočtené na mnoho desetinných míst. Zajímavější údaj je, že podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, skoro dvě třetiny. Ptáte se, jak je to možné? Bylo již řečeno, že průměrnou mzdu „nadhodnocují“ lidé s vysokými platy. Není jich sice moc, ale výše jejich platů posune celkovou hodnotu ukazatele výš. Pro názornost malý příklad:
Představme si továrnu, kde pracuje 49 dělníků za 20 000 Kč a ředitel s platem 200 000 Kč. Objem zúčtovaných mezd v našem hypotetickém podniku pak bude 49x20 000 + 200 000 = 1 180 000. Vydělíme-li ho počtem všech zaměstnanců (dělníků plus ředitele, tedy padesáti), dostaneme průměrnou mzdu, která pak činí 23 600 Kč. Dozví-li se posléze zaměstnanci, jaká je průměrná mzda v podniku, bude jich 98 % reptat, že berou méně, než činí průměr. A stejný princip funguje i na úrovni celé ekonomiky. Do celostátní průměrné mzdy se dále promítají též rozdíly mezi profesemi, vzděláním, věkem, pohlavím, regiony a podobně.
Ukazatel „průměrná mzda“ je sice nesmírně důležitý, avšak je jen jedním z mnoha. Teprve několik různých ukazatelů dohromady může poskytnout přesný obraz. Proto je též důležité sledovat publikace ČSÚ z oblasti mezd, které právě takovýto celkový obraz poskytují. Vycházejí přitom ze strukturální statistiky mezd jednotlivých zaměstnanců a používají poněkud odlišnou metodiku výpočtu hrubé měsíční mzdy, takže výsledky nejsou shodné s běžně zveřejňovanými výsledky podnikového výkaznictví ČSÚ. Kromě průměrné mzdy je publikován také medián, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, tj. půlí počet zaměstnanců na dva stejné díly, takže slouží k lepšímu určení mzdové úrovně v dané skupině zaměstnanců.