Jsou země, v nichž lidé zkrátka nevyplivnou žvejku na zem nebo neodhodí vajgla. Můj děda nikdy špačka neodhodil ani na poli, vždycky s sebou nosil prázdnou krabičku od sirek a uhašené zbytky cigaret vyhodil až doma do kotle či popelníku. Nikdy nevyhodím plastovou flašku do kontejneru mezi ostatní odpadky, potože to odporuje mému přemýšlení. Je mi úplně jedno, že to dělá celej barák, já prostě jednou za tejden vynesu pytel z plastama do jemu určené nádoby, jednak si myslím, že se to má a chci to tak dělat a druhak kolem něj stejně denně chodím. Ostatní v baráku chodí stejnou cestou, ale vyhazují plasty do popelnice na komunál.
Je to jen o morálce, já jsem rád, že nepřidávám nikomu zbytečně práci, ale jiným je to zřejmě jedno. Pro takové doporučuji návštěvu sběrného dvora a třídírny plastů, popř dvouměsíční brigádu v tomto prostředí za 8,5K měsíčně.
Jakékoliv nařizovaní ale také neschvaluji, nedovedu si představit, jak by vypadalo ono proškolování k uvedené činosti a jací chudáci by si pak na ostatních honili trika. Protože normální a slušnej člověk by tohle imho dělat nemohl.
Pár takových případů znám ze zaměstnání, při představě jejich buzerování na kolik knoflíků máš mít zapnutou blůzu a jestli náhodou nemáš o centimetr vyhrnuté rukávy je mi dost na blití.