Rog píše:Gratulácia.
Minulý rok, pri prvej knihe bola bonusová vianočná poviedka tu na fóre. Neplánuješ aj bonusovú rozprávku?
Dobře tedy, Rog si přeje jednu bonusovou pohádku, má jí mít, ale v knížce jí nehledejte. Bude až v té další.
Je celkem čerstvá, tedy jí ještě neviděl můj anděl strážný Lenka. Tak omluvte případné nedostatky mého češtin.
Pohádka neni celá
Svědomitý čert.
Byl to čert, jako každý jiný. Nosil černou chlupatou vestu, měl zahnuté rohy, dlouhý červený jazyk, dlouhý chlupatý ocas a neustále si pro sebe něco brblal a uměl koulet očima a střihat ušima. Po tátovi Rogovi měl na levém uchu čertovské znamínko a nepamatoval si, kolik je mu let. Ale přeci jenom se od ostatních čertů něčim lišil. Byl nejsvědomitější ze všech čertů, ne jenom v tomhle pekle, ale nejsvědomitější ze všech čertů na celém světě. Neuměl lhát, neuměl krást, nepral se, neuměl podvádět, a to dokonce ani v kartách. A v kartách, podvádí úplně všichni čerti. Jmenoval se Rogulín a jednou se ptal své babičky, kolik je mu vlastně let. Ta se zamyslela, poposadila si brýle na nose a povídá: „To ti řeknu Rogulíne naprosto přesně, mě je 986 let a ty jsi o rovných 300 let mladší.“ No a bylo to, zase nevěděl nic, protože si to neuměl spočítat. Lucifer ho měl rád, protože věděl, že když něco Rogulínovi nakáže, tak to bude zaručeně splněno do každého černého pekelného puntíku. Svědomitě plnil svou práci v pekle, a své úkoly. Znal z paměti všechna pekelná zaklínadla a kouzla. Dokázal se proměňovat v koně, vlka, kočku i myslivce. Dokázal plivat oheň, rovně i za roh, a vyrábět bouchací kuličky, nebo černou čertovskou mlhu a přivolat bouřku. Tu černou čertovskou mlhu, uměl udělat málokterý čert. A dovedl toho ještě daleko víc. Když dostal na starost některý pekelný kotel, bylo jasné, že se v něm voda nikdy nepřestane vařit, vždy měl připravenou největší hranici dříví do zásoby. Už je to asi 200 let nazpátek, co onemocněl na těžkou rýmu čert, který hlídal Luciferovi divoké černé ovce. Úkol nesmírně těžký a sám Lucifer dohlížel, aby bylo vše v pořádku. Na ovcích záleželo celému peklu, z jejich černé vlny se dělaly pro čerty teplé kožichy a vesty na zimu. Z jejich černého mléka, černé máslo a sýry. A černé rohy z beranů se ukládaly do skladu, jako náhradní, když některý čert o svůj roh nedopatřením přišel. Lucifer jezdil často neohlášen na inspekci, jestli čert při hlídání stáda nespí. Jednou se stalo, že čerta co hlídal ještě před tím čertem, co onemocněl, našel, jak místo hlídání chytá ryby. Tak se rozhněval, tak se rozpálil, že mu museli chladit záda studenou vodou, jinak by snad sám sebe popálil, jak byl celý rozžhavený. Čerti nemají vodu rádi, ale tenkrát nebylo vyhnutí. Tak hrozně běsnil, že okamžitě proměnil provinilce v lišku. Potom se mu zdálo, že je to trest malý, tak lišku proměnil v ošklivou černou žábu, do konce čertovského života. Za nemocného čerta tenkrát pověřil Lucifer hlídáním stáda Rogulína a věděl, že bude moci klidně spát, že se nemusí o ovce bát. Protože se těžké onemocnění, rýma čerta protáhla, hlídal Rogulín docela dlouho a jednou měl opravdu namále. Ten rok byla tuze krutá a dlouhá zima, napadlo spousty sněhu, všude velké závěje. Na jeho stádo dostali chuť vlci, už byli dlouho hladoví a přitáhli sem až z jednoho polského království. Už z dálky je slyšel Rogulín výt, zaposlouchal se a podle toho vytí jich napočítal sedmnáct. Hned věděl, že je zle a v hlavě mu létaly myšlenky, jak ovce ochránit, jaké kouzlo použít. Nejdříve ho napadla velká pletená klec kolem stáda, ale usoudil, že tu by hladoví vlci určitě prokousali. Tak co takhle vodní příkop kolem dokola, ale uvědomil si, že někde slyšel, nebo četl, že vlci umí plavat, tak to také ne! Až dostal ten správný nápad, udělá okolo stáda velký ohnivý kruh. Ohně se všichni vlci bojí a hned začal, protože vlci se už blížili, už viděl pod lesem jejich stíny. Běžel kolem ovcí a za sebou šířil oheň, potřeboval kruh uzavřít dřív, než se vlci dostanou dovnitř a měl to jen tak, tak. Spojil oheň těsně před nejrychlejším vlkem, až si vlk čumák popálil a s kňučením se stáhl k ostatním. Tak se musel Rogulín starat o oheň celou noc, celý den a zase celou noc, než si vlci uvědomili, že tady nic nezmůžou a další ráno odtáhli pryč. Za záchranu černých ovcí dostal Rogulín od Lucifera veřejnou pochvalu a k večeři za odměnu jednu klobásu navíc. Tu klobásu mu všichni čerti záviděli, byly to klobásy od čertovsky šikovného řezníka, který je dělal jenom pro tohle peklo z černých býčků a pomalu udil švestkovým dřevem. Čerti je dostávali jenom jednou v roce, na svátek Lucifera, který je ten den osobně rozdával. Bylo také jedno období, kdy Rogulín hlídal Luciferovi jeho nádherné černé fríské koně, které si nechal poslat od kolegy až z dalekého Holandska. Na těch koních jezdil pouze sám Lucifer, za prvé by je nikomu nepůjčil, a za druhé, by na nich nikdo neuměl jezdit, nikoho jiného by na svém hřbetě nesnesli. Bylo jich celkem devět a Lucifer každý den na některém jel, někdy se jen tak projet, někdy pro hříšníka. Tyhle koně učarovali zlému čaroději a koňskému handlíři Hřívákovi IV. Už několik let přemlouval Lucifera, aby mu jednoho, dva koně prodal nebo vyměnil. Měl ve svých stájích plno jiných krásných koní, které mu za ně nabízel, ale marně. Až jednou došla čaroději trpělivost a usmyslel si, když to nejde po dobrém, půjde to po zlém, koně si vezmu sám. Věděl, že jsou koně velmi dobře hlídaní, věděl, že je zrovna hlídá svědomitý čert Rogulík a bylo mu jasné, že tudy cesta nevede, z ohrady ven koně nedostane. Tak čaroděj vymyslel čertovinu, ukradne koně samotnému Luciferovi, až zase někam pojede. Od té doby každý den pozoroval a hlídal, kdy se mu naskytne příležitost, konečně se dočkal. Do hostince u Šizunka na Zeleném vršku si jel Lucifer pro hostinského, který už léta okrádal každého zákazníka. A dvakrát se mu podařilo obelstít i čerta, který pro něj šel, aby ho odnesl do pekla. Lucifer se tedy rozhodl, že si pro chytráka hostinského tentokrát dojede sám. Přivázal koně u hostince ke stromu a načapal hostinského, zrovna když prohlížel kapsy u cizího kabátu. Jednomu zákazníkovi co vyspával na lavici opičku po veselém předešlém večeru. Hostinský přemísťoval část peněz z jeho kapes do svých kapes. Když zmizel Lucifer v hostinci, vylezl čaroděj z úkrytu, vzal jeho koně za uzdu, ale ten se ani nehnul, zkusil to znovu, zase nic, jako kdyby byl kůň k zemi přikovaný. Vyskočil na koně, ten se vzepjal na zadní a tak dlouho a divoce na zadních tancoval, až čaroděje shodil na zem. Potom ho přišlápl levou přední nohou a čekal, ..........................................................................
Vážení přátelé, a v tento vánoční čas i nepřátelé.
(oni vědí, kteří to jsou)
Chci Vám všem popřát hezké svátky, pohodičku a klídek. Užívejte plnými doušky, (tim nemyslim, že budete chlastat kolouškové)
hezké dárky pod stromečkem a splněná přání, třeba to, která jste si přáli, když padala hvězda.
Klasik51 a Klasička Hanička