pánové, pro doplněn dodávám, že to byl čokl záluďák, kterej žil v Neratovicích na zahradě v ulici, kterou se chodilo od nádraží a bavil se tím, že se podle podezdívky plotu neviděn doslova připlížil okolojdoucímu za záda a pak vyskočil a zařval (bylo to takový menší tele). Čili výchova nulová - obávám se, že jeho páníčkovi tohle jeho chování dokonce dělalo radost. Jelikož už jsem ho znal (chodil jsem tam denně), měl jsem ho na háku, ale pak jsem dlouho dělal do jedný spolužačky na VŠ a dalo mi velkou fušku ji dotáhnout do Neratovic zrovna když oba naši byli v práci a já měl prázdnej kvartýr. No a když jsem si ji vítězoslavně vedl z nádraží domů, zapoměl jsem ji varovat .. a další si už jistě domyslíte. Prostě ten den už z toho nic nebylo a račte uznat, že tohle se nepromíjí. Když ty kazišuk, tak já kazištěk ! Takže když na mě příště vyletěl, vyletěl jsem na něj taky .. a můžu vás ubezpečit, že od tý doby už nikomu za zády nezařval .. a dodneška jsem přesvědčenej, že jsem byl v právu !! Vychovanýmu psovi bych pochopitelně nic podobnýho neudělal (nevychovanýmu na vodítku taky ne)
edit: a můžu vás ubezpečit že - jelikož jsem v té době aktivně provozoval judo, pral se vysokoškolskou ligu a trénoval tak 5-8 hodin týdně - pokud by se mi páníček pokusil zlomit nos, nejspíš by skončil se zlomenou rukou nebo otřesem mozku