Vzpomínky z mládí

[Yetenek]

Tak mi to připomíná, dneska děti převážně nevědí, co je to pořádný výprask. ...

Jenže dnešní doba je taková, že pleskneš dítě přes prdel, někdo tě uvidí a můžeš se těšit na návštěvu ze sociálky.
A pravda, někteří rodiče, to je taky kapitola (soudě třeba podle toho, když např. v práci slyším vyprávět kolegyně nějaké zážitky z rodičáku). Špatní jsou kantoři, škola, ba i sousedi, jen jejich rozmazlený fracek je genius I když zatím ti normální rodiče (snad) hrají přesilovku....

[LudaT]

Tak já dostával většinou vařečkou a nebo pohlavek, facku pouze jednu ale dodnes mě při vzpomínce brní huba.... ale tu jsem si tehdy plně zasloužil a byl rád že to dopadlo pouze fackou.
Maminka nás nikdy netrestala fyzicky (to jen otec nebo prarodiče)... o to to bylo horší. Ta nás trestala "ignorací" a to bylo někdy nesnesitelný, délka ignorace byla dána vážností prohřešku a naším následným "pokáním".

Je to divný, ale rád vzpomínám na tresty učitelů, sice to už bylo zakázaný, ale jelikož jsme byli raubíři byli jsme rádi, že alespoň část trestů proběhla ihned na místě a neřešilo se to poznámkami atd..
Pan Ředitel Laichman uděloval takzvané Laichmaňáky to vám silou skřípl trapézový sval, člověk byl rád že si necvrnkl do trenek.
Paní učitelka Maderová zas chytla výtečníka za vlasy a třepala.... (teď už by chňapala do prázdna ).
Pan učitel Pernica zase tahal za kotlety.

[Lukas-T]

Já jsem občas dostal plastovou tyčkou (asi metr dlouhá) z nějakého mávátka, které bylo doma schované a vyndavalo se jen na 1. Máje a na vejprask.
Pamatuju se, že ho matka jednou o bratra zlomila a otec přinesl klasickou rákosku. No co mám povídat, zlatá tyčka z mávátka.
Když mi bylo asi šestnáct a otec mi chtěl dát facku, že jsem trochu pošramotil brášku po nějakém bratrském sporu, uhnul jsem mu a on si zlomil ruku o futra dveří.
Od té doby nás trestal rozmluvou. Jak psal Klasik - zlatá rákoska.

[Vejr]

co z mávátka ale tou sklolaminátovou tyčkou od ohradníku... jauvajs, jinak klasika, fotr mě moc neřezal, tomu většinou stačilo zvednout obočí ale máma měla tu dlouhou vařečku na prádlo

[Gimli]

Táta měl silnej, ocvočkovanej havířskej opasek. Dělal jelita zajímavých vzorů. Když se s nima po rodičácích nebo průserech machrovalo, měl jsem vzorovaný jelita jen já .

[klasik51]

Když se s nima po rodičácích nebo průserech machrovalo, .

[Copatej]

Já dostával vodítkem na psa, páč rukou to už nemělo asi ten kýžený efekt ...jednou to byl docela dost drsnej mazec.
To když jsme s kamarádem sbírali železo do sběrny, šlo to pomalu a mě napadlo šlohnout litinovej kanál za rohem v ulici Nadřeli jsme se s ním jako hovada, dosápali do sběrny a dostali za něj TEHDY 100,-Kčs - každej "pajdu"...majlant...
No a nebejt toho kreténa souseda, kterej si vyjel za půl hodiny na Manetu na ryby a nečuměl debil na cestu, tak nám to prošlo ...ty vo.e, to bylo salto jako hovado ...natlouk si kedlubnu, páč neměl helmu, zavolal SNBáky a do hodiny byli u nás doma...No frajer ve sběrně nás naprášil...pajdu sem musel vrátit, tatík se kál a sliboval jim, že mi jaksepatří domluví a tak se i stalo.
Tři týdny jsem byl omluvenej z těláku, páč kdybych se tam svlíknul, tak ho zašijou a to jsem sám nechtěl...dnes to vím lépe než kdysi, ale tehdy jsem ho za to přímo nenáviděl...

[Dapr]

Taky jsem párkrát dostal vařečkou na prdel, no asi dvakrát moje mamka tu vařečku (velkou prádelní) o mne zlomila, teda přesněji o futro, neboť se mi povedlo, že exekuce se odehrála mezi předsíní a koupelnou (dobře nasměrovaná), ve finále byla mamka naštvaná na to, že vařečka je kaput, bez ní se blbě vyndavalo prádlo z pračky (my měli Romo kombi). Takže pak už to bylo rákoskou, ta se dala sehnat líp, akorát se do dneška dohadujeme, kamže jsem tu poslední rákosku schoval, já nevím, už si to nepamatuju a rákosku jsme už nikdy nenašli.
Dneska se tomu při vzpomínání smějeme, žádné následky to na mne nezanechalo

Jinak na základce jsme měli super učitele, hlavně Kožíška (děják a zemák) a Trska (matika) a další kantory a kantorky, když jsme zlobili, tak se to snažili řešit rovnou na na místě stylem - buďto poznámka a ještě průser doma a nebo pohlavek, záštulec, stání s třídnicí u tabule na natažených rukách (a další trestní disciplíny) , no co jsme si asi vybrali když jsme dostali na výběr. Na tyhle dva učitele vzpomínám nejvíc, s úctou a a respektem, dali nám do života strašně moc

[Gimli]

Často jsem dostal nespravedlivě - jednou mi Ježíšek přinesl hodinky Prim se svítícíma ručičkama. Byly to ty co měly zespoda vyryto "vodotěsné" a "nárazuvzdorné", to se moc líbilo. 25.12. jsem dopoledne vylezl z baráku a při pohledu na sokl z žulových kvádrů hodiny sundal. A vyzkoušel nárazuvzdornost . Neobstály. Pak jsem posbíral zbytky a odnesl je ukázat tátovi s tím, že nárazuvzdorné rozhodně nejsou. Po chvíli zírání ( taky ho to asi udivilo) mě bez jedinýho slova seřezal.

[klasik51]

Až se zase uvidíme, tak ode mne dodatečně, pohlavek. PRIMKY

[basa333]

klasik: ale no jo, aby ses z těch primek nepotento....

gimli: máš pravdu, svět je někdy nespravedlivej . nemaj to tam psát, nebo ?

[Rog]

Gimli, trochu mi to pripomína Tvoju príhodu s rapkáčom.
Tam si bol tiež trestaný nespravodlivo...

[Gimli]

Ano, nemaj to tam psát, pak se začnou řetězit události a hnedle je vejřez. Čekal jsem zastání a koukám že ještě dnes mi kvůli tomu nápisu hrozí násilí .

No a k té příhodě jak zmínil Rog, to jsem byl bit taky nespravedlivě. Seběhlo se to takto : jako dítě jsem vstával celkem brzo, neb jsem se ve spánku často nudil. Jednou, ještě za hluboké tmy jsem šel k rodičům do ložnice a snažil se vzbudit aby si se mnou šli hrát. Když se vzbudili, vůbec si hrát nechtěli a řekli mi, abych byl hodný a hrál si sám. Býval jsem hodné a poslušné dítě. Po chvíli padla volba na super hračku - krásnou bukovou řehtačku od nebožtíka dědy. Byla slyšet přes půl vesnice a čím rychleji člověk točil, tím byla hlasitější. Když jsem si hru s řehtačkou na chodbičce mezi ložnicí a mým pokojem začal pořádně užívat, sáhla na mě ze dveří ložnice otcova ruka a zase jsem byl bit. Zase nespravedlivě, vždyť jsem si hrál sám, přesně tak, jak rodiče chtěli .

[JaRooN]

Tak já také přidám jednu vzpomínku, kde jsem sice nebyl bit, ale potrestán jsem byl, ne že ne...

Já nebyl raubíř, já byl hodné dítě. Známky samé 1*, když jsem dostal dvojku, tázal jsem se, proč to
Jednou si tak lozím po stromě, zachtělo se mi natrhat krásných červených bobulí do flusačky. Co čert nechtěl, sklouzla mi noha a já upadl na zem asi ze 4 metrů. Jelikož jsem byl velice odolné dítě, tak jsem se oklepal, začal si oprašovat nohy, když jsem si všiml, že mi kalhoty u toho čištění nějak rudnou. Podíval jsem se na ruce a na pravé dlani zásek jak hovado. Co vám budu povídat, rána dlouhá cca 5 cm, hluboká kolem 1 cm, větvila se na dvě samostatné rány a kus masa z toho visel ven. Nevypadalo to vůbec, ale vůbec hezky. Dítko jsem byl zvídavé, z krve se mi špatně nedělalo, tak jsem ránu zevrubně prostudoval a uvažoval, co doma řeknu. Že jsem slítnul ze 4 metrů ze stromu, jsem říct nemohl, to mi bylo jasné. Byl jsem venku na kole, tak mě napadla spásná myšlenka...
Došel jsem domů a jal se vyprávět, jak jsem si tak jezdil na kole a u smetiště (které u nás bylo uprostřed vesnice) jsem si nevšiml trčícího drátu, který se mi dostal do kola a já upadl přímo na rozbitou láhev. No nic, rychle na pohotovost, tam se kromě jiného sepsal regres a zašili mi ránu. Myslel jsem, že tím to skončí...
Jenže neuběhly ani 2 měsíce a ve vesnici se zjevily bagry a nákladní auta, které začaly nakládat a odvážet obsah našeho (všech kluků) milovaného smetiště neznámo kam. A do roku tam v rámci "akce Z" stála nová školka.

A jak jsem byl potrestán? Kromě toho, že nám zmizel z vesnice zdroj mnoha pokladů, tak mi jako památka na celý život zůstala jizva na ruce...

[basa333]

také mám podobnou historku. u babičky na půdě byla komůrka, ve které bylo malé okno a před ním vedly elektrické dráty do domu. chodíval jsem si do té komůrky hrát, byla tam spousta krámů, mohlo mi být tak nějak kolem 5 - 6 let. po dešti mě při pohledu na ty dráty napadlo, že z nich budu sklepávat ty hezky visící kapky. fungovalo to náramně, než jsem se pokusil sklepnout kapky ze dvou drátů najednou. přesně takhle jsem koukal ještě dole, když jsem se zvedl z podlahy, na kterou jsem zaplaťpámbu spadl z nějaké židle na které jsem stál, protože už mě to začalo držet napevno. ruce jsem měl celé popálené a dodnes si pamatuji, jak mi bylo blbě. i já mám dodnes jizvy po vyhnisaných popáleninách. od té doby jsem na elektriku fakt dost opatrný a doktoři mi řekli, že tu plechovou klapku jsem možná dostal i kvůli téhle příhodě.