Příznivcům fantasy žánru bych doporučil autora jménem Brandon Sanderson. U nás je od něho známá předevnším série Mistborn, kterou jsem (zatím) ještě nečetl, ale doufám, že se k ní někdy v budoucnu dostanu, stejně jako ke všem jeho ostatním knihám. Já sám od něho přečetl Vyjednavače, což je velice dobře napsaná a promyšlená kniha, a před nedávnem jsem se zakousl do jeho maratonu Cesta Králů, ze ságy Archiv bouřné záře. První díl má skoro tisíc stran a autor jich v této sérii plánuje deset (zatím jsou na světě dva). Zpočátku je trochu těžké zvyknout si na styl psaní, ale nejsem si jist, jestli je to překladem...
Co mě na Sandersonovi ale tak zaujalo? Je to jeho fantazie. V každém svém díle používá zvláštní prvky magie, zdánlivě nepraktické, ale velice dobře promyšlené. V každém jeho díle (ať už je to Archiv bouřné záře, Elantris, nebo Mistborn) magie funguje jinak, má určitá pravidla a on je schopen na tomto fungování magie postavit prvky svého světa. A ten svět funguje. Ve Vyjednavači se pomocí duší a vysávání barev dají oživit předměty. V sérii Mistborn funguje na spalování kovů. A v Archivu bouřné záře svět postihují tzv. velebouře, které jsou v první řadě neuvěřitelně ničivé, ale také jsou zdrojem jakési magické energie, která se nazývá bouřná záře. A stejně jako mě na Eriksonovi zaujala historie jeho Malazu, tak mě na Sandersonovi zaujaly jeho originální nápady právě ohledně fungování magie. Dnes už se málokdy najde autor, u kterého by byla vidět originální myšlenka. Podívejme se na G. R. R. Martina, A. Sapkowského, dokonce i Tolkiena (nechápejte mě špatně, jejich díla zbožňuju), ale v jejich dílech je pořád vidět inspirace evropským středověkem. Erikson vytvořil v Malazu úplně jiný svět, naprosto odlišný od toho našeho. A stejně tak i Sanderson. Když člověk čte fantasy knihu, většinou v ní najde nějako narážku na naši historii (Martinovy Písně ledu a ohně jsou postaveny zhruba na Válce růží), ale když čtu Sandersonovy knihy, marně pátrám v mysli, a snažím se je přiřadit k něčemu, s čím už jsem se setkal. A jeho knihy pak působí exoticky, a jsou to světy, které je teprve potřeba objevit. Proto mne je tolik baví číst.
...uh, trochu jsem se rozepsal, ale snad moje doporučení někoho osloví