Zdravím všechny dýmkaře a požitkáře dobrého kouře. Chtěl bych se s vámi zde přivítat. Jmenuju se Lukáš a jsem z Plzně. Miluju tabák. To musím uvést hned na začátku. Na konci roku 2012, když jsem přežil očekávanou apokalipsu, jsem si vzal předsevzetí, že přestanu po 15 letech kouřit cigarety. Trochu tomu tedy pomohl zápal plic, který jsem v té době měl (fakt hrozný Vánoce). Začátek byl tedy snadný, protože jsem nemohl pořádně dýchat, tak mě chuť na cigerety přešla sama dobře na dva měsíce. Poté však přišla krize. Já jako zarputilý medvěd jsem se nehodlal vzdát svého předsevzetí, tak jsem so pořídil svou první elektronickou cigaretu. Toto mě nakonec tak pohltilo, že jsem za gripy, atomizéry, liqudy, příchutě, báze, dráty (asi to nebudu všechno vyjmenovávat, jelikož je toho vážně hodně) utratil značné jmění - mnoho lidí jezdí v levnějším autě. Nicméně v roce 2014 jsem seděl s přátely na zahrádce jedné restaurace a ucítil jsem strašně sladkou omamnou vůni kouře. Pátral jsem po zdroji této vůně v očekávání, že je tam někdo další, kdo vapuje. Chtěl jsem se zeptat co za liquid to dotyčný má nalito. Ale čekalo mě překvapení, když jsem zjistil, že dotyčný kouří dýmku. Byl to maldej kluk s leninkou na hlavě a jen si tam tak bafal. na stole před ním leželo zančné příslušenstí a také tabák od McBarena. Chvíli jsem ho pozoroval a nešlo přehlédnout, jak si užívá chuť tabáku. Kouř vypouštěl z úst se zavřenýma očima a pomlaskával si u toho jak someliér při degustaci vína. Hned ten den jsem doma začal zjišťovat vše o dýmkách. Říká se, že cesta je často krásnější než-li cíl a to na mě opravdu sedí. Nejsem zbrklý člověk, a tak si veškerá svá rozhodnutí a investice nejdříve desekrát rozmyslím, oveřím si trh, nabídku, zkušenosti druhých a teprve pak se rozhodnu. A u dýmek tomu nebylo jinak. 14 dní jsem strávil na webu a četl všechny rady a zkušenosti od dýmkařů. Zhltnul jsem celý blog od tutona (dokonce jsem si s ním napsal nějakou zprávu, jelikož jsem zjistil, že je také z Plzně), pak jsem také přečetl všechny články Martina Peciny - jeho články čtu dodnes, naštudoval jsem snad všechny recenze na tabaky.cz a četl jsem všechny rady pro začátečníky i zde na fóru, než jsem si koupil svou první dýmku a první tabák. Nakonec jsem tedy koupil hned 3 použité dýmky přes aukro - jednu 3/4 bentku od Hilsona, jednu 1/2 bentku s kazem na povrchu údajně od Jirsi, ale bez značení a jednu pěnovou half bentku. Následovala objednávka na etrafice a to filtry, čističe, sportovní dusátko, Czech tool a první vzorky tabáků a to od Petersona Connoisseurs Choice, Sweet Killarney, Sherlock Holmes a k tomu Samuel Gawith Black Cherry. Samostudium se vyplatilo. Seznámení s dýmkou bylo hned perfektní. Samozřejmě nemohl jsem si nechat ujít zkušenost i s nějakými hůře hodnocenými aromatiky, takže jsem zašel do Ráje kuřáků a koupil si nějakého McBarena a McLintoca. Následovalo hledání mých top 10. Dosud nenalezeno. Všechno co jsem si koupil, jsem také vykouřil, ale touha po poznání převládá nad konzevatismem. Nicméně obzory jsem si rozšířil i o tabáky ze zámoří a to o nějaké C&D a Sutliff. Byla to chyba. Teď mi neskutečně vadí, že ani jedna uvedená značka se u nás nedá koupit jelikož obě mají nepřeberné množství výborných tabáků. Vybrat si svých deset není lehké.
Má cesta dýmky tedy stále pokračuje. Nyní mám již 8 dýmek a pěkný kuřácký koutek, kde mám všechny své tabáky, dýmky, humidor a vše co ktomu patří. Dokonce vzniká i jakýsi tabákový archiv - zrovna před týdnem jsem měl potřebu zakouřit si něco speciálního na výročí s mou ženou a otevřel jsem plechovku Plumcake od McBarena z roku 2014 (ten také tehdá přiletěl z Ameriky) a neskutečně si ji užívám. Ale mám pocit, že je škoda si takové věci uživat jen a pouze sám. Chtěl bych tento užasný svět s někým sdílet a tak jsem tu
Svým dýmkařským sebepoznáním jsem také přišel na to, že kuřák cigaret s jednou krabičkou v kapse a věčně hledající zapalovač je vlastně strasně ochuzen o skutečný požitek. Pouze ve spěchu ukojí svou potřebu, ale chybí tomu veškerá kultura či romantika. Vlastně je mi líto, každého kdo rád kouří a nikdy se neposadil a v klidu si nezkusil dát výbornou dýmku.
V úvodu jsem psal "že cesta je často krásnější než-li cíl" nicméně cesta dýmkaře je podle mě cesta na celý život