od ttaubinger » 28 říj. 2011, 10:56
Dobrý den, dámy a pánové, kuřáci i nekuřáci, alkoholici či abstinenti a tak dále.
Dovolte mi, abych se představil. Alespoň tedy jménem, jest je Tomáš. V době, kdy píši tento příspěvek je mi 23 let a pocházím z Brna.
Rutina je za námi, ale pokud bych na něco zapomněl, rád poskytnu doplňující údaje. Vyjma PINů kreditek a rodného čísla samozřejmě.
Nyní tedy k tomu, jak jsem se stal dýmkařem.
Někdy na podzim roku 2002 jsme s kamarádem zavítali do obchodního centra na kraji Brna. V místním tabákovém obchodě (zřejmě Valmont) jsem si vyhlídl svoji první dýmku. Stála bezmála 180 Kč. Strašná cena pro chudého studenta, který právě začal dévátou třídu základní školy. Ale nic nemohlo změnit mé rozhodnutí a tak jsem ji koupil. Jednalo se o klasickou billiardku, kamarád si pro sebe vybral dlouhou churchwardenku ála Gandalf. Chyběl už jen řádně chutný a voňavý tabák, kterým bychom je naplnili.
Šli jsme tedy na jistotu do Peterson Clubu poblíž brněnského hlavního nádraží, abychom zjistili, že se nejedná o dýmkařský klub, nýbrž "cigaretový" pub s několika světélkujícími automaty, kterým rovněž před časem odzvonilo. Přesto jsme zamířili k výčepu a ke svému štěstí nalezli několik málo plechovek s tabáky. Vzhledem k tomu, že byl pro nás sortiment dýmkotabákového průmyslu velkou neznámou, vybírali jsme raději mezi aromatiky. Do oka nám padla Cherry Ambrosia od Mac Barena a tak se také stalo.
Určitě si všichni vybavíte vlastní pocity k tomu co následovalo. Úplně první otevření plechovky s tabákem (po dlouhém boji, jak jinak), opojná koncentrovaná vůně, první neumělé nacpání dýmky, pokus o zapálení... Jediné co nám kazilo radost z prvního kouření byl snad jen podzimní vítr, který zhatil většinu pokusů o zažehnutí dýmky. No a pak taky přepálenej tabák, když jsem tahal jako o život a ptal se sám sebe:
"Proč ta dýmka ksakru chutná jinak než voní?"
Ne, že by to dýmce kdovíjak vadilo. Co je to brierka jsem zjistil až o několik let později. Obě dýmky, které jsme pořídili byly z plastu vyrobeného pro účely NASA. Takže jsem vlastně rád, že to byla právě tato, na které jsem se tak strašně vyřádil. Pro příklad uvádím:
1. místo v soutěži o nejrychleji vykouřenou dýmku, seškvařená hlavička po zapalování dýmky přetékající tabákem a vždycky jsem se divil:
"Proč ta dýmka tak strašně smrdí i po půl roce co byla zavřená v plechovce?"
Pro vaše uklidnění řeknu, že už delší dobu neexistuje. Někdy mě chodí strašit do snů, to jo, ale fyzicky by měla být zničená.
Asi ve dvaceti mi váš kámoš Makovec odhalil existenci tohoto fóra, takže jsem nejdříve pročetl většinu témat, přelouskal pár příruček, zazáložkoval důležité odkazy na webu a než jsem si pořídil první dýmku, začal jsem objevovat různé druhy tabáků v dýmce po dědečkové přítelkyni. Tedy naopak, dýmka patřila dědečkovi mé přítelkyně a přestože se jedná o klasické BPK, účel plní dodnes. K dnešnímu dni jsem majitelem třetí dýmky a potrpím si na tvary bent apple a bent rhodesian.
Nyní bych rád poděkoval těm, kteří se dostali až sem. Ne každý si najde čas, aby četl příspěvky každého nově příchozího.
Z mé strany je velkým potěšením zařadit se do vaší komunity a doufám, že sám pro ni budu přínosem, přestože raději čtu příspěvky, než abych je psal.