Jakub
Pane prezidente, dýmkařský činiteli
píšu vám dopis, že moje děti na mě zapomněli.
Jde o syna Karla a mladší dceru Evu
tabák nepřivezli, fajfku nesehnali, na mě serů.
Vy to pochopíte, Vy přece všechno víte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte.
Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci bafali z dýmky na náměstí.
Pane prezidente a ještě stěžuju si,
že mi podražili pivo, čističe, dýmky i trolejbusy
i briárový blok i tabákový snuff,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Vy to pochopíte, Vy přece všechno víte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte.
Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci bafali z dýmky na náměstí.
Pane prezidente, našeho dýmka klubu,
oni mě vyhodili bezdůvodně z mého pubu
že tam nemám dýmat, že si jich nemám všímat.
nemám otravovat, opruzovat, pokuřovat.
Vy to pochopíte, Vy přece všechno víte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte.
Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci bafali z dýmky na náměstí.