Kde všude už jsem kouřil dýmku!

[country]

Pánové, jak si tak pročítám některý vaše výpovědi, občas mě zaujme, kam vás, některé, při vaší vášni život zavane. Napadlo mě, že by nebylo od věci probrat, na jakých kuriózních místech či v jakých nevšedních situacích jste se kde s dýmkou ocitli... Dobyvatel Antarktidy Shackleton, který, když odhazoval se svými muži veškerou přebytečnou zátěž při boji o přežití posádky, když jeho loď uvěznil led, pohřbil dýmky své v těch nehostinných končinách a totéž chtěl po svých podřízených - ten by hoši mohl vyprávět...kdyby mohl.Nemůže.
Ale mě osobně napadá jen vlastní paďourský pobafávání na palubě trajektu mezi ostrovy Tenerife a Gomera asi před šesti lety, který mě přišel nějakej snědej mariňák dost nekompromisně rozmluvit .

[Graveir]

Noo...me napada to nejdivnejsi a to live koncert kabatu pred rokem, kde sem s davem zaplotem prozpevoval a pil pivo...a lisil se bafanim z fajecky.

[LUBO]

ja ked v lete zoberiem moj batoh, 1,5 kilovy maly stan a idem hore do Alp, tak si pred spanim niekde pod vrcholom vzdy zapalim fajku. kedze sa tam neda ine robit, ako po zotmeni zaliezt do stanu, je to vlastne jedina vecerna zabava pred spanim. a kedze po zapade slnka sa tam hore rychlo ochladzuje, tak to ani nenapchavam nejak naplno, ale len na nejaku tristvrtehodinku. no a pocas dna, ked mam po ceste nejaku chatu, kde sa zastavim na jedno pivko ako odmenu dna, tak si k tomu tiez pripalim fajku. vtedy clovek oceni, ked ide cele dni sam, aku spolocnost mu fajka moze robit a aka odmena na koci dna to je.

[Vojtěch Regazzo]

Já mám také 2 příspěvky z dovolených. V lonskem roce jsem kouřil dýmku v Egyptě pod Sfingou a před pár dny jsem se vratil z Djerby, kde jsem ji kouřil na hrbu velblouda.

[Mathias Sandorf]

Tuhle se mi stala pěkná historka, když sem se šel projít do svého oblíbeného pašineckého údolí. Slunce pomalu začalo klesat a nádherně se odráželo na listech stromů - ten pravý čas najít si místo k dýmání a dumání. Inu vylezl jsem si trochu do stráně, několika neobratnými grify se dostal na buk a tiše jako myška pokuřoval. V tom slyším pod sebou kroky a praskání větviček - Nějakej chlápek si to rázoval s pilou k nedalekému listnáči, což mě v tu chvíli solidně dožralo - kolem se totiž válela spousta mrtvejch větví. Párkrát sem pořádně zabafal, hrobovým hlasem prohlásil: "Sáhneš na ten strom a zabiju tě" a pomalu se připravoval na držkobití, jehož nejsem ani zdaleka příznivcem, ale zdálo se nevyhnutelným. Jenže ten chlap, jak mě zmerčil v černym kabátu na stromě, zahalenýho v dýmu, šíleně se vylekal a vzal nohy na ramena - takhle rychle sem snad neviděl běžet ani atlety. Docela by mě zajímalo, co o tom pak vyprávěl kamarádům - asi neměl moc čistý svědomí

[piter]

to je teda neco

[Šimi]

Tý vole, tož to je nářez

[Morten.W]

Heh, to je ako z rozpravky . Tiez by ma zaujimalo ako a ci to vobec opisal kamaratom .

[dick]

To je jako z pohádky.
Je otázka jestli to ten druhej bude vůbec někomu vyprávět

[tomsoyer]

Třeba bude vyprávět , že potkal nějakého tajemného strážce lesa asi ducha nebo tak něco a podle dýmky usoudil, že bude mít co dočinění s krakonošem a vzpoměl si, že by mohl dopadnout jako Trautumberg

[Fénix]

:lol:
Třeba bude vyprávět , že potkal nějakého tajemného strážce lesa asi ducha nebo tak něco a podle dýmky usoudil, že bude mít co dočinění s krakonošem a vzpoměl si, že by mohl dopadnout jako Trautumberg

No jistě, přesně takhle vznikají pohádky, v tomto případě o Krakonošovi

[mycroft]

4 Mathias: Klobouk dolů, jen tak dál.

Za ty roky (dýmku kouřím s výkyvy kadence od patnácti) jsem už pobafával opravdu na různých místech a v různých situacích. Všechny už si asi nevybavím, ale k těm silnějším zážitkům určitě patřilo pobafávání zády opřenej o šutr kamennýho kruhu "Ring of Brodgar" na Orknejích. Nikde ani živáčka, jen vřes, já a ty kameny.


Pak určitě stojí za zmíňku pokuřování při západu a zároveň východu slunce asi ve tři ráno ponořenej do teplýho pramene v Landmannalaugar uprostřed Islandu. Opět v okruhu mnoha mil ani živáček.


Nebo jak jsem právě vyklepával na zápraží chajdy daleko v pustině na Špicberkách, když se na nás přišel podívat Isbjorn (Ursus Maritimus) a až škrtací petarda a střelba do vzduchu ho přesvědčila, že tři metry už je moc blízko na bezpečné kamarádíčkování. Kdybych byl býval věděl, že se okolo potlouká, asi bych si v takovém klidu nezakouřil.


Největší pohodu na pokouření přinesla ale oblíbená hospůdka An Droicead Beag v Dinglu v Irsku.


Tak, a dost už. Omlouvám se za vytahování. Nějak jsem se zasnil ve vzpomínkách.[/img]

[Vojtěch Regazzo]

Za ty roky (dýmku kouřím s výkyvy kadence od patnácti) jsem už pobafával opravdu na různých místech.

Tak to jsou krásné vzpomínky. Já jsem tu "pochlubil" že jsem kouřil dýmku u sfingy a na hřbetu velblouda, ale kam se na Tebe hrabu. To jsi byl všude na dovolených ???

[mycroft]

Tak to jsou krásné vzpomínky. Já jsem tu "pochlubil" že jsem kouřil dýmku u sfingy a na hřbetu velblouda, ale kam se na Tebe hrabu. To jsi byl všude na dovolených ???

Spíš "na zkušených". Studiu jsem moc nedal a radši jsem se poflakoval. Chvíli někde něco dělal a zase popojel.

[bigdragon]

no nejvíc je mi líto té hospody když už se tam nesmí kouřit