bromden píše:To je IMO právě špatně... čím hladší (laminární) proudění, ...
s dovolením .. o charakteru proudění rozhoduje Reynoldsovo kritérium což je v.d./$ (chybí mi řecká abeceda ale v-rychlost proudění, d-průměr potrubí, $-viskozita proudícího media). Při nízkých hodnotách Re je proudění laminární, při vysokých turbulentní (kritická hranice Re = 2300). Čili tím, že se 2x zvětší průměr potrubí ale 4x sníží rychlost proudění se Re sníží, takže se docela určitě z laminárního proudění nestane turbulentní spíš naopak. Btw já psal o odloučení popele, ne vlhkosti. U popela jde skutečně o prostou sedimentaci (neb jde o pevné částice definitivní velikosti) kdežto u vlhkosti je to o agregaci kondenzačních zárodků do větších částic schopných sedimentace - celkově velmi zajímavý problémek z oblasti chemického inženýrství šmrncnutého fyzikální chemií
Já ji vždycky viděl s kruhovým průřezem a středem přesně v ose kouřového kanálku - teda aspoň na mých dýmkách 
. A pouhá změna průměru (souosá) ti, obzvlášť ve spojení s velkým poklesem Re, dost těžko vyvolá turbulenci jako kráva. Btw když už se bavíme o těch kondenzačních plochách - co takhle plocha vlastní komory v porovnání s plochou náplně toho filtru, třeba uhlíkovýho - aktivní uhlí jak známo má plochu 400-1500 m2/g .. 
přiznej se, chceš mě odradit od té patentové přihlášky a pak si to podat sám 
), tak si pamatuju že jsme v Hydro-... laboratoři (mimochodem náááádherná) zkoušeli různé prvky zařazené do potrubí z hlediska proudění, tlakových rázů etc... a vím že když se pustila barvička (což bavilo nás méně zdatné počtáře a větší hračičky 
, ale co si vzpomínám tak na cvígrách z ingů (teda chemického inženýrství) se při výpočtech tlakovejch ztrát v potrubí takovýhle rušivý vsazený prvky (ventil, clona, změna průměru, koleno) ani neřešily, šlo se do tabulek v kterejch byly udaný ekvivalentní délky potrubí, ty se prostě připočetly a jelo se dál..
